Draghi by mohl být zvláštním vyslancem EU pro jednání s Putinem a Zelenským

Francouzský prezident Emmanuel Macron na přelomu roku prohlásil, že je na čase, aby Evropa začala opět hovořit s Moskvou, aby nadále nebyla mimo hru, když Washington po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu rozjel diplomatickou aktivitu ve snaze ukončit válku na Ukrajině a vytvořit nové vztahy s Ruskem. Později Macronův návrh podpořila italská premiérka Giorgia Meloniová. Nyní blízký spolupracovník premiérky a státní podtajemník Giovanbattista Fazzolari uvedl, že EU by měla jmenovat, stejně jako Američané, zvláštního vyslance pro Ukrajinu a Rusko a jako vhodnou osobu jmenoval bývalého šéfa ECB a italského premiéra Maria Draghiho.

Myšlenku zřídit zvláštního vyslance EU pro ukončení války na Ukrajině na konci roku nadnesla Giorgia Meloniová. „Myslím, že Macron má pravdu, věřím, že je načase, aby EU jednala i s Ruskem, ale pokud se Evropa rozhodne jednat pouze s jednou ze dvou stran, obávám se, že příspěvek bude limitovaný. Problém je, kdo by to měl udělat,“ řekla tehdy Meloniová a dodala: „Podporuji jmenování zvláštního vyslance EU pro Ukrajinu.“

Giovanbattista Fazzolari, blízký spolupracovník italské premiérky a člen její vládní strany Bratři Itálie na otázku deníku Il Foglio v minulých dnech, zda by se Mario Draghi mohl stát zvláštním vyslancem EU pro Ukrajinu, řekl: Ano, kdyby to záleželo na nás, ano,“ řekl deníku Il Foglio Fazzolari.

Draghi se obecně těší podpoře Francie, Macrona i Ursuly von der Leyenové. Jeho klidná a nekontroverzní osobnost by mohla být výhodou pro jednání jak s Ukrajinci, tak s Kremlem, na rozdíl od kontroverzní a retoricky útočné šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové,

Podle některých pozorovatelů Fazzolari nezmínil Draghiho náhodou, bez toho, aniž by měl "požehnání" od premiérky Meloniové.

Jak připomíná deník Il Giornale, myšlenka zvláštního vyslance, který by mluvil za celou Evropu o válce na Ukrajině a jednal přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, není nová. Těsně po začátku válečného konfliktu, v roce 2022 tuto otázku už nastolil jiný Ital, někdejší levicový premiér Matteo Renzi a jmenoval Angelu Merkelovou a Tonyho Blaira. Pak tento návrh postupně zmizel z pozornosti. Významná role, kterou sehráli dva zvláštní vyslanci Donalda Trumpa pro Moskvu a Kyjev, Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner, znovu přivedla tuto potřebu do centra pozornosti.