Dobývání Měsíce: dlouhé čekání na návrat

KOMENTÁŘ

Komentáře

Marian Kechlibar

30. srpna 2022

NASA Čína vesmír

Související články

Hlavní zprávy

Česká vláda chce nově po Rusku miliony za nájemné

ČESKO-RUSKÉ VZTAHY

Echo24

Na pozemcích, u nichž bude český stát po Rusku požadovat nájemné, stojí komplex bytových domů ve Schwaigerově ulici v Praze či budovy bývalých ruských generální ...

2. června 2023

17:15

Umělá inteligence chtěla zabít lidského operátora? Nestalo se to, tvrdí armáda

AI VE VOJENSTVÍ

2. června 2023

16:43

Německo před seizmickým sesuvem?

Daniel Kaiser

2. června 2023
00:01
Inflace už nebude taková, jakou jsme ji znali

Markéta Šichtařová

2. června 2023
00:01
První velký úspěšný test prezidenta Pavla

Lenka Zlámalová

1. června 2023
00:01
Mezinárodní dohody? Dobré pro státy, špatné k ovlivňování vztahů mezi lidmi

Martin Weiss

1. června 2023
00:01
Ano základnám

Ondřej Šmigol

31. května 2023
00:01

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Česká vláda chce nově po Rusku miliony za nájemné

17:15

2. června 2023
17:15
Umělá inteligence chtěla zabít lidského operátora? Nestalo se to, tvrdí armáda

16:43

2. června 2023
16:43
Sněmovna se nedostala k hlasování o manželství pro homosexuály

16:31

2. června 2023
16:31
Zelinka po půl roce končí jako mluvčí armády

16:29

2. června 2023
16:29
Porada Echa: „Důchodci měli na Floridě padat jak kuželky, ale nestalo se tak“

15:43

2. června 2023
15:43
Stát selhává na několika frontách: na důchod čekají tisíce seniorů, děti na místa ve škole

14:52

2. června 2023
14:52
Zakládající akt NATO-Rusko musí být zrušen, řekla Pekarová Adamová

14:05

2. června 2023
14:05
Učitelé mají brát 130 procent průměrné mzdy. Zákon provázejí nejasnosti

13:52

2. června 2023
13:52
Babiš s Fialou míří na Hrad. Pavel chce mít tradici hovorů s premiérem a opozicí

13:25

2. června 2023
13:25
Od Prahy ke kanibalismu, nová kniha Jindry Tiché

12:59

2. června 2023
12:59

Další zprávy

Začátkem patnáctého století, zhruba tou samou dobou, co se u nás schylovalo k husitské revoluci, se Čína pod vládou dynastie Ming rozhodla prozkoumat okolní svět. V letech 1405–1433 vyplulo z Číny ne méně než sedm velkých námořních výprav, které dosáhly i tak vzdálených pobřeží, jako je to východoafrické. Kdyby dění na planetě tou dobou sledoval nějaký velký Pozorovatel, řekl by si, že Čína má nakročeno k tomu, ovládnout celou zeměkouli.

Výpravy byly ale drahé a prodělečné, takže po sedmé z nich se vládní kruhy v Pekingu rozhodly je ukončit. Stály takříkajíc příliš mnoho obilí a rýže, aniž by z nich něco hmatatelného bylo – kromě několika exotických artefaktů přivezených jako tribut. Čína se opět uzavřela do sebe a příležitost dobývat svět, jejíž důsledky si snad ani neuměla představit, přenechala barbarům. A tak se stalo, že se dnes v Americe mluví anglicky, francouzsky, španělsky a portugalsky, ale nikoliv čínsky.

Dobývání Měsíce, které proběhlo na přelomu 60. a 70. let, je západním ekvivalentem výprav dynastie Ming. Poté, co se mety podařilo docílit, se euforický národ začal zabývat jinými tématy, ležícími podstatně blíž k jejich životům. A správci státní pokladny při revizi účtů konstatovali, že projekt Apollo leze do peněz. Stál takříkajíc příliš mnoho obilí a rýže, výměnou za chvíli slávy a kupičku měsíčního kamení. (Kosmická mobilizace měla ovšem řadu dalších drobných efektů na pozemský život, například masivní rozšíření suchých zipů inspirované jejich použitím ve vesmíru.) To už se náhle nezdálo být tak přitažlivé, a tak se na povrch Měsíce dalších padesát let nikdo nevrátil.

Jediné, co teď opět popohnalo dobývaní kosmu vpřed, je obnovená vesmírná konkurence. Právě ona dřív do sebe zahleděná Čína se rozhodla stát se světovým lídrem ve všech možných směrech, a její plány na zřízení měsíční základny musejí brát jiné státy vážně – zejména pak Amerika, a to i za tu cenu, že na současný projekt Artemis bude opět nucena vynaložit velké množství „obilí a rýže“. Na nepříznivé finanční bilanci letů k Měsíci se totiž od časů Apolla nic nezměnilo a obří raketový nosič SLS, který se právě na Floridě chystá ke svému prvnímu startu, je fantasticky drahý. Jeden každý jeho start by spotřeboval nezanedbatelné procento českého HDP, a těch startů budou potřeba desítky.

Čímž se dostáváme k zajímavé otázce: Podaří se Američanům takové úsilí udržet, nebo jednoho dne skončí stejně, jako kdysi projekt Apollo, tj. několik úspěchů a následné uložení k ledu? Koneckonců všichni ti senátoři a kongresmani, kteří o financování NASA rozhodují, mají své voliče. A část těch voličů by raději za peníze utracené na kosmickou aktivitu dala přednost nákupu toho „obilí a rýže“. Národní hrdost je fajn – odtud až potud. Pak se ozvou i jiné zájmy než je budování prestiže, třeba právě to kručení v břiše.

Jsou v podstatě jen dva způsoby, jak na tuto otázku odpovědět „ano“. Buď zcela zásadním způsobem zlevnit létání do vesmíru, o což se snaží společnost SpaceX s prototypy své nové lodi Starship – natolik, aby už nešlo o sumy devastující státní finance. Anebo, což zní tak trochu jako sci-fi, najít na tom Měsíci něco, co by se vyplatilo těžit a vozit zpátky na Zemi. Stará koloniální impéria v Americe fungovala přesně na tom samém ekonomickém základě, ať už šlo stříbrné doly v Mexiku a v Bolívii, nebo o cukrovou třtinu pěstovanou na karibských ostrovech. Bez těchto příležitostí k zisku by se s budováním zámořských držav v zemích plných bojovných domorodců obtěžoval jen málokdo.

Na Měsíci žádní domorodci nejsou, morální kocovina tedy nehrozí. Jestli je tam ovšem něco jiného, co by zavdalo lidem lepší důvod ke kolonizaci onoho stříbrného světa, to se budeme muset teprve dozvědět. Raději doufejme, že ano. Civilizace potřebuje někam růst, a může-li růst bez toho, aby při tom pošlapávala svoje sousedy či protivníky, tím líp.

Knihy Mariana Kechlibara Foto: Marian Kechlibar

Dobývání Měsíce: dlouhé čekání na návrat

Související články

Hlavní zprávy

Podobné články