Vláda posílá poslancům pozměněný návrh pandemického zákona

Vláda schválila návrh zákona o mimořádných opatřeních. Urychlené projednání pandemického zákona ve Sněmovně žádali hejtmani, když o víkendu vyjednávali s vládou o prodloužení nouzového stavu. Návrh zákona, jak ho připravilo ministerstvo zdravotnictví, se liší jen v detailech od znění, které schválila vláda už loni v květnu. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) novinářům po jednání kabinetu řekl, že vláda plánuje normu ve Sněmovně projednat ve zkráceném režimu ve stavu legislativní nouze.

Blatný připustil, že návrh je velmi podobný původní předloze. Opozice kabinetu vyčetla, že nezahrnul do nové verze připomínky, které předložila k podobě návrhu zákona z loňska. Vláda podle Blatného počítá s tím, že v dalších jednáních bude možné zapracovat připomínky opozice i hejtmanů. Věří, že se podaří normu v krátké době přijmout. „Návrh vyjadřuje pohled vlády a je svatým právem poslanců zákon upravovat tak, aby nějaká úprava získala většinu hlasů,“ doplnil vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Ministerstvu zdravotnictví dává návrh pravomoci vydávat opatření například pro hromadnou dopravu, obchod, kadeřnictví a další služby nebo hromadné akce. Doplněné odstavce řeší povolání armády, policie a vyčlenění peněz ze státního rozpočtu. Upravují nově také možnosti pro epidemiologické šetření včetně provozu mobilní aplikace a trasování call centry. Podle Blatného má sloužit ve chvíli, kdy pro zvládání epidemické situace nebudou stačit opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví, ale současně nebude dosahovat síly, kdy by bylo třeba zasahovat vyhlášením nouzového stavu. Neumožňuje omezení volného pohybu.

Pomoct zdravotnictví nejen v době epidemie má také v pondělí schválený návrh zákona, který upravuje digitalizaci ve zdravotnictví.

Návrh pandemického zákona schválený vládou loni v květnu měl platit do konce loňského roku a umožnit rozhodování bez nouzového stavu, Sněmovna ho ale neprojednala. Ministerstvo zdravotnictví by díky němu mělo dostat pravomoc vydávat po předchozím souhlasu vlády mimořádná opatření s celostátní působností, která neumožňuje současný zákon o ochraně veřejného zdraví.

Podle důvodové zprávy k návrhu jsou ustanovení zákona o ochraně veřejného zdraví nepřehledná a zastaralá, neumožňují na epidemii adekvátně reagovat. Přesně vypočítává, že ministerstvo či hygienické stanice mohou omezit stravování, ubytování, trhy a další hromadné akce nebo cestování a dopravu na určitém území.

Navrhovaný zákon pak má navíc umožňovat omezit nebo stanovit podmínky pro provoz veřejné hromadné dopravy, vysokých škol, obchodů včetně obchodních center, výroby, služeb, jako jsou holičství, kadeřnictví, manikúra, pedikúra, kosmetika, masáže, solária nebo tetovací salony. Podobně regulovat bude možné také koupaliště, bazény či sauny. Zakázat nebo omezit počtem osob a dalšími podmínkami bude možné konání veřejných i soukromých akcí. Ve vztahu k nemocnicím zákon povolí nařídit vyčlenění kapacit, používání ochranných prostředků nebo zakázat návštěvy. Za porušení nařízení by mohla hrozit pokuta až tři miliony korun.

Vláda loni zákon připravený pod tehdejším ministrem Adamem Vojtěchem (za ANO) schválila 7. května. Jeho cílem bylo umožnit vládní opatření i po konci nouzového stavu, který platil od 12. března do 17. května 2020. Tehdejší plán vlády pro rozvolňování měl končit až o týden později než nouzový stav. Ve Sněmovně se ale předpis od té doby nedostal ani přes první čtení.