Orbán vystartoval na Lascheta. Maďarsko předtím vetovalo karatelský tón EU vůči Izraeli

„Je načase uznat, že státy střední Evropy jsou plnohodnotnými členy Evropské unie.“ Předsedovi maďarské vlády Viktoru Orbánovi se nelíbí snaha kandidáta německé CDU na příštího kancléře Armina Lascheta změnit hlasování v EU v zahraničněpolitických otázkách z jednomyslného na většinové. Maďarsko totiž před několika dny jako jediné zablokovalo společné prohlášení požadující od Izraele „přiměřenou obranu“ před útoky z Pásma Gazy.

Orbán ve svém stanovisku nazvaném Samizdat č. 8 požaduje, aby i země střední Evropy s odlišným názorem byly brány vážně, třebaže by to mělo znamenat neshody při hlasování. „Celé se to děje ve jménu evropanství. Podle unijních dohod je na významných otázkách jako zahraniční otázky třeba plné shody. Maďarsko proto při uplatnění svého veta neudělalo nic jiného, než že jednalo v souladu se smlouvami EU. Osočovat Maďarsko z neevropanství, protože využilo svého práva, to je ve skutečnosti neevropské,“ míní Orbán.

Po vůdcích unie maďarský premiér požaduje, aby si uvědomili, že státy střední Evropy jsou z hlediska obyvatelstva více homogenní a mnozí jejich občané se stále hlásí k žido-křesťanským kořenům evropské kultury. I proto není možné pojmout stát jako Izrael měřítky unijních sankcí, argumentuje Orbán. „Není to možné, i když to pan Laschet z francouzsko-německé osy požaduje za správnou politiku EU. Je načase uznat, že státy střední Evropy, které se k unii připojily později, jsou plnohodnotnými členy Evropské unie. I my máme právo stát si za svým přesvědčením, za našimi spojenci a našimi zájmy,“ uzavřel Orbán.

Navrhovaný společný vzkaz Izraeli a Palestincům podpořilo 26 z 27 členských zemí. Připojit se odmítlo právě jen Maďarsko. Členské země jsou ve vztahu k Izraeli a jeho roli v blízkovýchodním napětí dlouhodobě rozdělené, což unii znemožňuje hrát v oblasti významnější roli. Některé západoevropské země jako Belgie či Irsko prosazují kritičtější postoj k počínání židovského státu, což zaznělo i při videokonferenci. Naproti tomu Maďarsko, Česko a některé další státy východního křídla EU patří mezi izraelské spojence neochotné k ráznějším prohlášením na jeho adresu. „Mám obecně problém s evropskými prohlášeními k Izraeli… Nejsou příliš užitečná, zvláště za současných okolností, kdy panuje tak velké napětí,“ řekl agentuře AFP maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Orbán a EU

Maďarský premiér Orbán se k vývoji EU staví skepticky dlouhodobě. V jeho očích je západní svět slabý a nesvobodný. Vadí mu také, že současná Evropská unie dostatečně nerespektuje přání malých zemí. „Pokud chtějí Němci německou Evropu, znamená to, že chtějí i ostatním národům říkat, co mají dělat a jak mají žít,“ říká Orbán. Představitel CDU Manfred Weber, který se chtěl stát předsedou EK, se připojil k tomuto směru. Maďarsko proto tomu zabránilo a výsledkem pak bylo vybrání Ursuly von der Leyenové. „(Toto Weberovo a Merkelové Německo) chce určovat, co je správné v migraci, rodinné, daňové politice. Chce nám říkat, jak máme my Maďaři žít. Helmut Kohl dělal opak, chtěl evropské Německo, neusiloval o hegemonii, ale o pluralismus. Vždy uznával, že i menší národy mají právo rozhodovat o vlastním osudu,“ prohlásil nedávno Orbán.

Jako budoucnost vidí právě státy Visegrádské čtyřky. „Pokud se nesemkneme, Slovák s Maďarem, Čechem a Polákem, a nebudeme vystupovat společně směrem na východ i na západ, všichni pochodíme špatně,“ varoval Orbán v interview pro slovenský konzervativní Denník Postoj. Více jsme o tom psali zde.