Polsko – mohykán buranství, nebo konzervatismu? Proč má v Evropě pověst párie

Předminulý týden v Polsku vyhrál prezidentské volby konzervativec Andrzej Duda. Porazil primátora Varšavy, levicového liberála Rafala Trzaskowského. Překvapivě vyrovnaný výsledek (jen 51 procent pro stávajícího prezidenta Dudu) vedl v zahraničí k pocitu zmařené šance. Polsku podle rozšířeného výkladu o fous unikla možnost vrátit se z autoritářské, netolerantní trajektorie zpět k liberální demokracii a k evropským hodnotám.

Dál pokračuje řízení, které Evropská komise s Polskem vede kvůli jeho soudní reformě. Kámen úrazu je především v zákoně, jímž se v Polsku fakticky ruší soudní samospráva a nové soudce místo soudcovské rady starších jmenuje parlament.

Skutečně jde ale ve střetu Evropské komise s Varšavou o právní stát? Nebo spíš o to, že vládnoucí konzervativci tam ještě nevyklidili ideologické pozice, čímž liberály i západní konzervativce, kteří je už vyklidili, iritují? Do Salonu Týdeníku Echo přišli dva bývalí čeští diplomaté ve Varšavě: Petr Janyška vedl České centrum v letech 2012–2016, Jan Sechter byl v letech 2008–2013 českým velvyslancem. Dvojici doplňuje pražský polský spisovatel, autor knihy Pepíci Mariusz Surosz.

Je pravda, že by se Polsko vydávalo k autoritativnější vládě, než jakou mělo před nástupem PiS? Že je tam ohrožena demokracie?

Janyška: Dnes každý ví, že skutečným vládcem Polska je Jarosław Kaczyński, ten o všem rozhoduje. Od vlády a ministrů po ředitele veřejnoprávní televize či ředitele velkých polostátních firem.

Je předsedou nejsilnější politické strany.

Janyška: Promiňte, ale on nemá žádnou ústavní funkci. Všechna ta jmenování jsou v kompetenci premiéra. Tohle nás vrací k tradici Piłsudského, který v meziválečném Polsku taky po určitou dobu neměl ústavní funkci, říkalo se mu naczelnik.

Sechter: Dělba funkcí mezi předsedou strany a předsedou vlády je běžná věc, která se nám vyskytuje napříč Evropou. V Německu sociální demokraté měli tu funkci rozdělenou: Schröder–Lafontaine... Samozřejmě že se dohadovali i o obsazení postů ve státních úřadech.

Surosz: Skutečným vládcem je Kaczyński, v Polsku to ví každý. A jistěže ovlivňuje, kdo je ředitelem Polské televize. Ale už patnáct let leží v Sejmu návrh zákona, který měl zajistit, že veřejnoprávní televize a rozhlas budou skutečně nezávislé. Největší chyba opozičních politiků, kteří dnes řvou o ohrožení demokracie, je, že když oni sami byli u moci, neměli o ty nezávislé pojistky zájem. A proč ne? Protože to dělali taky. Je pravda, že veřejnoprávní televize v Polsku před těmito volbami brutálně tlačila prezidenta Dudu, je ovšem taky pravda, že veřejnoprávní televize vždycky podporovala stávajícího prezidenta.

Celý Salon si můžete přečíst na EchoPrime zde. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.