Arktida a Antarktida jako oblasti zájmů. Čína má polární ambice

V loňském roce zavedla Čína do služby svůj druhý velký ledoborec a staví třetí. Lodě s rudou vlajkou míří k oběma pólům, čínští vědci provádějí průzkumy, čínské korporace se podílejí na těžbě a rybolovu a investují do arktické infrastruktury. U dalších velmocí však vznikají obavy. Jaké má vůbec Peking u pólů cíle a ambice? Bude zodpovědně spolupracujícím aktérem, nebo lze od něho očekávat asertivní až agresivní postupy?

Pokud se mluví o regionu Arktidy, obvykle se zkoumají možné spory mezi západními státy na straně jedné a Ruskem na straně druhé. Už řadu let se ale do dění na dalekém severu (a rovněž na dalekém jihu) zapojuje další silný hráč, a to Čínská lidová republika, jež nenechává prostor pro pochybnosti, že se chce v těchto oblastech stát opravdu relevantní silou. Její ambice sahají až do časů studené války, ovšem jejich realizaci dovolil až razantní vzestup Číny v posledních třech dekádách, zejména pak v té letos končící. Za jistý symbolický krok lze pokládat skutečnost, že ČLR v roce 2013 získala pozorovatelský status v Arktické radě, mezivládním fóru, jehož stálými členy je osm zemí, jejichž teritoria leží v blízkosti severního pólu. Seznam obsahuje USA, Kanadu, Island, Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko a Rusko, kdežto dalších třináct zemí působí jako pozorovatelé, Čína se však netají záměrem získat i plné členství. Sama se označuje za „stát blízký Arktidě“ („near-Arctic state“) či za „zúčastněnou stranu“ („stakeholder“).

Celý článek si můžete přečíst na EchoPrime nebo v tištěném Týdeníku Echo. Předplatné získáte zde.