Tweety z noční sněmovny: „Stále čtou,“ stěžoval si Jurečka. Nacher pořádal anketu

Páteční jednání Poslanecké sněmovny se zásluhou dlouhých projevů opozice výrazně protáhlo až do nočních hodin, mnozí poslanci si proto čekání na hlasování krátili publikování na sociálních sítích. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka si tam stěžoval na průtahy, to poslanec za hnutí ANO Patrik Nacher pořádal anketu, kdo by byl lepším premiérem. Barbora Urbanová (STAN) zase glosovala dění přímo z jednacího sálu. Sněmovna schvalovala přijetí Finska a Švédska do NATO a také snížení a automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce.

Poslanci se k hlasování dostali až po 19 hodinách, asi po čtvrté hodině ráno. Do té doby čas vyplňovali všelijak. Jurečka na Twitteru kupříkladu kritizoval sněmovní obstrukce opozice. „Čtrnáctou hodinu jedná sněmovna, opoziční poslanci znovu a znovu tu méně či více úspěšně zkoušejí číst projevy…. U některých mám chuť se zeptat po tom jejich klopotném čtení, zda by to nemohli ještě jednou zopakovat vlastními slovy a říci nám stručně o čem to vlastně četli,“ uvedl. „Čtou… Stále čtou...“ doplnil o něco později na adresu poslanců ANO a SPD.

Čtrnáctou hodinu jedná sněmovna, opoziční poslanci znovu a znovu tu méně či více úspěšně zkoušejí číst projevy…. U některých mám chuť se zeptat po tom jejich klopotném čtení, zda by to nemohli ještě jednou zopakovat vlastními slovy a říci nám stručně o čem to vlastně četli.

— Marian Jurečka (@MJureka) August 26, 2022

To Patrik Nacher, poslanec za hnutí ANO, pořádal mezi svými sledujícími anketu o tom, zda by šéf Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) nebyl lepším předsedou vlády než Petr Fiala. Z necelé tisícovky hlasujících asi 54 procent odpovědělo, že ano.

Poslankyně STAN Barbora Urbanová pak jednání průběžně glosovala v rámci dlouhého twitterového vlákna. „Vím, že jsem už dlouho nic nenapsala. V průběhu mé služby se totiž nic zásadního nestalo,“ ozvala se jednou. „Hele tak už je to bizár i v příčetné části kuloárů. ‚Na tohle potřebujem tu stojedničku, pak bude Finsko-Švédsko.‘ ‚Oni hrajou hokej?‘“ zaznamenala jednu z diskuzí.

Nyní v PSP noční jednání o tom, že zdravotnictví přijde o 14 miliard korun. Zároveň dnes toho hodně zaznělo o cenách energií a možných opatřeních. Tak tady jedna aktuální anketa.
Byl by jihočeský hejtman Martin Kuba lepším premiérem?

— Patrik Nacher (@PatrikNacher) August 26, 2022

Hele tak už je to bizár i v příčetné části kuloárů.
“Na tohle potřebujem tu stojedničku, pak bude Finsko-Švédsko.”
“Oni hrajou hokej?” pic.twitter.com/wFAKaHdMp2

— Barbora Urbanová (@BaraUrbanova) August 26, 2022

NATO a zdravotní platby

Poslanci jednali až dlouho do noci z pátku na sobotu. Souhlasili se vstupem Finska a Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Oba severské státy o vstup do aliance požádaly počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu, a rozhodly se tak ukončit svou neutralitu. Senát schválil rozšíření NATO o Finsko a Švédsko už dřív, zbývá podpis prezidenta. Zeman vstup obou zemí do aliance podle dřívějšího vyjádření jeho mluvčího od začátku podporoval.

Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané po lednovém zvýšení ve zbytku roku klesnou. Od roku 2024 bude zavedena automatická valorizace zdravotních plateb státu. Změny zavede vládní novela, kterou nad ránem opětovně schválila Sněmovna hlasy koaličních poslanců. Dolní komora přehlasovala po šestihodinové debatě veto prezidenta Miloše Zemana, který se podobně jako opozice obává záporného dopadu snížení plateb na kvalitu a dostupnost zdravotní péče.