Půl roku s koronavirem. Nákaza už šest měsíců omezuje život v Česku

Šest dlouhých měsíců už koronavirus řádí na území České republiky. Za tu dobu došlo k plošnému omezení pohybu, výraznému zvýšení schodku státního rozpočtu kvůli uzavřené ekonomice a celkem se zatím objevilo přes 24 000 nakažených. Od prvního září se navíc vracejí některá plošná opatření.

V prvních dnech března počet nakažených rostl jen pomalu, pozitivních testů bylo maximálně několik desítek denně. Zlom přišel 19. března, kdy se prokázalo 205 nakažených a další tři týdny počet pozitivních testů jen vzácně klesl pod 150. Nejvíce případů přibylo v první fázi nákazy 27. března (377 nakažených). Od konce dubna se počet pozitivně testovaných až na výjimky držel pod stovkou, v létě ale začal počet nákaz opět růst, o prázdninách se nejčastěji pohyboval mezi 200 a 300.

Vzhledem k růstu nakažených, průběhu nemoci a podmínce dvojího negativního testu pro prohlášení za uzdraveného trvalo poměrně dlouho, než se zlomila křivka aktuálně nemocných směrem dolů. První uzdravení byli sice hlášení již 16. března, teprve o čtyři týdny později ale dosáhl počet aktuálně nemocných prvního vrcholu a začal klesat. Během června začal počet nemocných opět růst, postupně se zvyšoval také počet odhalených případů až na rekordních 505, které laboratoře odhalily 21. srpna.

Během prázdninové vlny nákaz je přitom výrazně nižší počet lidí, kteří byli kvůli nemoci covid-19 hospitalizováni. A to jak v absolutních číslech, tak v poměru ke všem nakaženým. Zatímco na jaře se končila v nemocnici přibližně desetina nakažených (začátkem dubna bylo v nemocnicích přes 400 lidí), nyní je to zhruba čtvrtina (při obdobném počtu aktuálně nemocných je nyní hospitalizovaných jen něco přes stovku lidí). Navíc má dnes méně nemocných vážné komplikace.

Tři týdny po potvrzení první nákazy byl ohlášen první mrtvý, u kterého testy potvrdily přítomnost koronaviru. Jednalo se o pětadevadesátiletého muže, který trpěl řadou zdravotních problémů. Právě z řad seniorů nad 75 let pocházejí dvě třetiny mrtvých s nemocí covid-19 (se započítáním lidí nad 65 let to je dokonce přes 90 procent mrtvých). Počet mrtvých s potvrzenou nákazou koronavirem postupně rostl (17. srpna překročil hranici 400), jen vzácně ale nárůst činil víc než deset denně.

V rámci Evropské unie patří ČR k méně zasaženým zemím, třeba podle počtu nakažených na 100 000 obyvatel je se zhruba 225 případy na 17. místě. Nejhorší je situace v Lucembursku (přes tisíc případů na 100 000 obyvatel) a poté Španělsku (přes 970). Podle počtu mrtvých nakažených novým typem koronaviru je ČR až na začátku třetí desítky (21. místo se čtyřmi mrtvými na 100 000 obyvatel), nejhorší je situace v Belgii (85), Španělsku (přes 60) a Itálii (59). ČR je ale devátá v unii podle počtu nových případů za uplynulé dva týdny v přepočtu na 100 000 obyvatel.

Omezení běžného života

K prvním opatřením přikročila ČR 10. března (ten den počet nakažených dosáhl 63), Bezpečnostní rada státu od následujícího dne zrušila na neurčitou dobu výuku na všech stupních škol kromě mateřských. Výraznější omezení pak přišla s vyhlášením nouzového stavu 12. března, o dva dny později vláda uzavřela obchody až na potraviny, drogerie či lékárny. Dalším krokem byl zákaz volného pohybu lidí od 16. března (skončil 24. dubna), od 19. března přibyla povinnost nosit roušky.

Nouzový stav platil až do 17. května, tedy 66 dní, nejdéle v historii ČR, navíc na celém území země. Zavedená omezení – včetně zákazu překračování hranic – se rozvolňovala jen pomalu, první menší vlna otevírání obchodů přišla 27. dubna, druhá 11. května. Za zvýšených hygienických opatření se tehdy otevřely další obchody, po omezeném provozu vysokých škol se přidaly poslední ročníky základních a středních škol, koncem května se přidal první stupeň ZŠ a poté omezeně i zbytek žáků.

Během června přišla další uvolnění, situace se ovšem stále nevrátila k normálu, například stále zůstala omezena kapacita hromadných akcí, týká se to návštěvníků kulturních festivalů nebo diváků sportovních utkání. Ta se zvýšila až na 1000 osob (u venkovních akcí s oddělenými sektory po tisícovce lidí je to nyní až 5000 osob), po nárůstu počtu případů během července se ovšem snížil limit pro akce uvnitř z 1000 na polovinu, na vnitřních akcích nad sto osob jsou také povinné roušky.

Právě roušky se staly jedním ze symbolů omezení kvůli koronaviru, lidé je na většině míst mohli odložit až v druhé půli června a téměř definitivní konec přišel začátkem července. Zakrytí nosu a úst ale i poté zůstalo povinné třeba v pražském metru a v Praze také při vnitřních akcích pro více než sto lidí (od 25. července to platí v celé ČR). V různé míře se pak roušky vracely v oblastech se zvýšeným počtem případů nemoci covid-19, například v Moravskoslezském kraji.

Od září se roušky vrátí ve větší míře. Původně přitom ministertvo zdravotnictví 19. srpna oznámilo, že se se začátkem školního roku od vrátí povinnost nošení roušek ve většině vnitřních prostor či veřejné dopravě. Od den později ovšem ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) většinu avizovaných opatření zrušil s tím, že zavedou jen při zhoršení situace. Od září tak budou roušky povinné v hromadné dopravě, na úřadech, ve zdravotnických a sociálních zařízeních a v říjnu u voleb.

Hranice a cestování

Do běžného života výrazně zasáhlo také uzavření hranic, o kterém vláda rozhodla krátce po vyhlášení nouzového stavu. Do ciziny a zpět mohly jen vybrané skupiny lidí, například řidiči kamionů nebo později také "pendleři", kteří denně dojíždějí do ciziny za prací. Zákaz vstupu cizinců na území ČR a cest Čechů do zahraničí, zavedený 16. března, skončil 24. dubna, ještě téměř dva měsíce ale trvalo, než se režim pro cestování do zahraničí vrátil alespoň částečně k normálu.

Formální konec zákazu totiž ještě neznamenal obnovení cest do zahraničí, řada zemí (včetně ČR a jejích sousedů) totiž od návštěvníků vyžadovala negativní test na koronavirus. Režim se pro Čechy začal uvolňovat koncem května, kdy se nejprve pro kratší cesty navzájem otevřely Česká republika, Slovensko a Maďarsko. Od 4. června se cestování mezi ČR, Slovenskem a Rakouskem vrátilo do předkoronavirové podoby, o den později přibylo také Maďarsko, které ale od 1. září nejméně na měsíc uzavře hranice pro cizince, aby zabránilo šíření koronaviru.

Začátkem června pak česká vláda schválila systém, ve kterém rozdělila země EU podle rizika nákazy na tři skupiny, určující od poloviny června režim při návratu do ČR. V půli června se také uvolnilo cestování v rámci většiny zemí EU, omezení ale zůstávají v platnosti pro většinu ostatních zemí světa. S opět rostoucími počty případů nákazy se ale pravidla během léta v některých zemích znovu zpřísnila, pro Čechy se (až na tranzit) uzavřelo třeba Finsko, Estonsko, Norsko, Slovinsko nebo nově také Británie. V tuto chvíli je zavřené i Maďarsko, které je ale zavřeno pro všechny cizince kromě například humanitárních pracovníků, vojáků či profesionálních sportovců.