Špatná zpráva pro Česko. Životní úroveň se propadá nejvíc od roku 1993
PRŮMĚRNÁ MZDA
Průměrná mzda v Česku v 1. čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 37.929 Kč. Po započtení inflace ale měsíční výdělek ve srovnání se stejným obdobím loňského roku průměrně klesl o 3,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl za první tři měsíce tohoto roku meziročně o 6,6 procenta na 31.923 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 16.733 a 60.467 korunami měsíčně.
Podle ekonomů je téměř jisté, že kvůli rostoucí inflaci budou v reálném vyjádření mzdy klesat celý letošní rok.
„Přestože zaměstnanci v průměru vydělávají více peněz, v obchodech si za ně mohou koupit méně zboží a služeb. Kvůli tomu dochází k poklesu životní úrovně zaměstnanců,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. „Kdyby odbory prosadily růst příjmů zaměstnanců o velikost inflace, vyvolalo by to další silný tlak na růst cen. To by následně vedlo k dalším požadavkům na růst příjmů zaměstnanců a nic by se tím nevyřešilo. Pouze by docházelo k roztáčení inflační spirály,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček
Česko se kvůli prudké inflaci dostává do situace, kterou ještě nezažilo. „Dnešní data ke mzdám potvrzují, že v Česku už probíhá historicky největší pokles životní úrovně
Pohoršilo si 94 % zaměstnanců
Reálně, tedy po zahrnutí inflace, se v prvním čtvrtletí snížila mzda 94 procentům všech zaměstnanců. Polepšilo si jen zhruba 115.000 zaměstnanců, tedy asi tři procenta, v peněžnictví a pojišťovnictví a na trhu nemovitostí. Nejvíce reálně mzdy klesly zaměstnancům ve veřejné správě, ve zdravotní a sociální péči a ve vzdělávání. Na dnešní tiskové konferenci o tom informovala vedoucí oddělení statistiky práce Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jitka Erhartová.
Pracovníci v peněžnictví si polepšili o 4,2 procenta, zaměstnanci na trhu nemovitostí o 2,4 procenta. Na nule skončili pracovníci v ubytování, stravování a pohostinství. Ve veřejné správě reálná průměrná mzda klesla o 8,4 procenta, ve zdravotnictví o 7,6 procenta a ve vzdělávání o sedm procent.
Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 37.929 Kč. Zaměstnanci si tak polepšili v průměru o 2533 korun. Po započtení inflace ale hrubý měsíční výdělek ve srovnání se stejným obdobím loňského roku průměrně klesl o 3,6 procenta.
Ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý informoval, že během pandemických let 2020 a 2021 se snižoval rozdíl ve výdělcích podle pohlaví, a to především proto, že ženy pracují v odvětvích, kde se více přidávalo.
"Největší nárůsty mediánových mezd za dva covidové roky najdeme u zdravotních sester a učitelů kromě vysokoškolských. To jsou hodně feminizovaná zaměstnání," uvedl Holý. Dodal, že při porovnávání mzdových úrovní učitelů je nutné vzít v potaz, že jde o specialisty s požadavkem na vysokoškolské vzdělání. U těch byla v roce 2021 mediánová mzda 50.223 Kč. "Posun učitelů na hodnoty kolem 49.000 korun byl tedy jen uzavíráním platového rozdílu," dodal. Zdravotním sestrám se specializací medián mzdy vzrostl díky mimořádným odměnám z 46.791 korun v roce 2019 na 63.133 korun v roce 2021. Medián mezd dělí zaměstnance na dvě stejně početné části s nižší a vyšší mzdou.
