Za dotace pro Babiše hrozí až deset let vězení

Andrej Babiš se rád chlubí, že je urputný. Vysvětluje to horolezeckým genem, který mu byl dán do vínku. Kdo sleduje jeho kariéru, musí mu dát za pravdu. Urputnost je asi nejtypičtější Babišovou vlastností. Urputnost bez hranic se stává posedlostí. Teď v přímém přenosu sledujeme projevy posedlosti Andreje Babiše evropskými dotacemi (a samozřejmě i českými, protože stát evropské dotace spolufinancuje).

Posedlost je neúměrné až chorobné zaujetí něčím nebo někým. V Babišově případě dotacemi. Je to byznys model, na kterém zbohatl. V Agrofertu se nenajde firma, která by vydělávala na jiném než dotovaném nebo regulovaném byznysu. Bez dotací, veřejných zakázek a povinně zaručeného odběru, jako jsou biopaliva, by Agrofert nefungoval. Andrej Babiš je pečlivě přisátý na cizích penězích, díky nim je miliardářem. Nevynechá jedinou příležitost si dotaci vzít. V posedlosti jde až za hranu financování soukromé haciendy na Čapím hnízdě, která mu vynesla obvinění z dotační podvodu velkého rozsahu.

Komisař pro rozpočet Günther Oettinger minulý týden ohlásil, že Evropská komise pozastavuje výplatu všech dotací Agrofertu, do chvíle, než se vyjasní Babišův konflikt zájmů, kdy zároveň dotace přijímá a rozhoduje o nich. Německý komisař poslal Babišovi dopis, kde navrhuje tři řešení. Ta se přirozeně nabízí. Za prvé může Andrej Babiš skutečně přetrhat všechny vazby své i svých rodinných příslušníků na Agrofert. Za druhé se Agrofert může vzdát všech dotací. Za třetí se Andrej Babiš může vzdát rozhodování o dotacích. Třetí možnost fakticky neznamená nic jiného než opustit vládu. Tím, kdo rozhoduje o tom, na co v České republice dotace půjdou, je totiž právě vláda. Ona udává tón, jaké budou priority země při schvalování společného evropského rozpočtu, z něhož se dotace platí. A naší prioritou velmi výrazně prosazovanou od chvíle, kdy je Andrej Babiš ve vládě, je tlak na to, aby si na co největší část dotací sáhly i velké zemědělské firmy.

Sám Babiš si dělá reklamu z toho, jak aktivně bojuje za to, aby se peníze, které se z rozpočtu EU rozdělují na dotace, nesnižovaly, jak prosazují některé bohatší země. Skupině těchto států se říká „like minded“. Ještě za poslední vlády ODS jsme do ní patřili.

Pak se dostal k moci Andrej Babiš a jsou z nás velmi aktivní hráči opoziční skupiny „přátel koheze“, jejichž cílem je udržet co nejvíc peněz na dotace. Andrej Babiš navíc při návrhu nového rozpočtu Evropské unie aktivně prosazuje, abychom si o co největší porci dotací mohli rozhodovat sami.

Takhle mluvil desátého prosince 2018 na summitu přátel koheze v Bratislavě. „Jsem velmi rád, že slovenská strana tento summit zorganizovala. Pro nás je nepřijatelné, že by měla koheze klesnout. Zároveň jsme se dnes shodli, že kohezní politika by měla být pro členské státy flexibilnější,“ uvedl Babiš. „Musíme to být my, kdo rozhoduje, kam peníze půjdou. Pro Česko jsou peníze z EU klíčové pro investice a zlepšování dopravní infrastruktury, proto o ně budeme v jednáních bojovat,“ dodal český premiér.

Tři dny nato ohlásil po razantním usnesení Evropského parlamentu o ohrožení peněz evropských daňových poplatníků v České republice kvůli střetu zájmů Andreje Babiše komisař Oettinger zastavení dotací Agrofertu.

Andrej Babiš se rozhodl, že se komisaři Oettingerovi vysměje do očí a pokusí se ho podvést. Na vládě si v pondělí nechal schválit, že jeho konflikt zájmů se vyřeší tím, že odstoupí z vládní rady, která posuzuje čerpání fondů EU.

Je to totální výsměch. Rada nemá žádnou faktickou moc. O dotacích rozhoduje vláda. Už jen tím, že určuje priority, do jakých oborů ty dotace půjdou. Klasickým příkladem je priorita, aby dotace dostávaly i velké zemědělské podniky. Takové, na nichž stojí Babišův Agrofert.

Dá se čekat, že Oettinger se Babišově odpovědi vysměje. Jeho povinností je chránit zájmy evropských daňových poplatníků proti střetu zájmů. A tady je zřejmé, že Andrej Babiš bude o dotacích rozhodovat, pokud bude ve vládě. Jedinou šancí, jak by nerozhodoval, je rezignace.

Zásadní teď bude, jak se s Babišovými dotacemi vypořádají české úřady. Když minulý týden Brusel vyhlásil stopku na peníze pro Agrofert, všichni zodpovědní, od ministerstva financí po Státní zemědělský intervenční fond, mlžili.

Od dotací přitom musí Babiše odstavit oni. Prakticky to totiž funguje tak, že dotace nejdřív vyplatí stát z rozpočtu a pak si je zpětně nechá proplatit z Bruselu. Dokud ale nebudou mít úředníci od Evropské komise černé na bílém, že Agrofert má opět cestu k dotacím otevřenou, neměli by mu vyplatit ani korunu dotace. Mohou tím totiž poškodit daňové poplatníky v případě, že by stát peníze Babišovu Agrofertu poslal, a Brusel je neproplatil. Oni by přitom Agrofertu platili peníze se znalostí tohoto rizika.

Velmi vážně by jim hrozilo trestní stíhání pro zneužití pravomoci úřední osoby podle paragrafu 329 trestního zákona a porušení povinnosti při správě cizího majetku podle paragrafu 220. Protože jde o částky ve stovkách milionů, tedy o škodu velkého rozsahu, která podle trestního zákona začíná už na pěti milionech korun, hrozí každému, kdo by Agrofertu vyplatil dotace, až deset let vězení.

Echo24.cz přitom zjistilo, že Státní zemědělský a intervenční fond dál vyplácí Agrofertu nárokové dotace. Od druhého srpna, kdy platí přísnější definice střetu zájmů, na nich Babišova firma dostala 336 milionů korun. Komisař Oettinger napsal, že se zastavují dotace pro Agrofert. Nikde nespecifikoval, že nárokové mají výjimku.

V normálně fungujícím právním státě už by chování Státního zemědělského a intervenčního fondu, ministerstva financí a dalších úřadů zodpovědných za vyplácení dotací bedlivě sledovaly orgány činné v trestním řízení.