Jak se žije v autonomní zóně v Seattlu? Koncerty, zahradničení, ale i problémy s bezdomovci

Komunitní zahrádky, stanování i vystoupení umělců. Nová autonomní zóna, kterou vyhlásili protestující v americkém Seattlu, může na první pohled připomínat pouliční festival. Experiment, který má ukázat, jak by vypadal život bez přítomnosti policie, s sebou však podle reportáží amerických médií přináší také řadu bizarních situací či potíží, s nimiž se obyvatelé nové zóny ve čtvrti Capitol Hill musí potýkat, stejně jako radikální požadavky směřující k rušení místní policie či přehodnocování rozsudků odsouzených obyvatel z řad menšin.

Policisté ze čtvrti Capitol Hill ve městě Seattle na severozápadě USA se po týdnech střetů s demonstranty stáhli z místní policejní stanice a nechali protestujícím volnou působnost. Zóna funguje s tichou podporou úřadů. „Tento prostor je nyní majetkem lidu ze Seattlu,“ píše se na obřím transparentu vyvěšeném na nyní prázdné policejní stanici, informoval deník New York Times.

Protestující začínají čtvrť pomalu měnit ve zvláštní komunitní prostor. Podle místního deníku The Seattle Times se mohou obyvatelé autonomní zóny například zadarmo občerstvit ve stáncích s jídlem, které jako většinu věcí dostává komunita darem od lidí z venku. Lidé přespávají ve stanech na ulicích, ale i v místním parku Cala Andersona, kde vznikly nové komunitní zahrádky, v nichž protestující pěstují například rajčata, uvádí deník.

#CHAZ – Live coverage from the Capitol Hill Autonomous Zone https://t.co/DSRguiaptF

— Omari Salisbury (@Omarisal) June 12, 2020

Komunita však začíná narážet i na možná očekávatelné potíže. „Bezdomovci, které jsme pozvali, vzali všechno jídlo z autonomní zóny,“ uvedl například na Twitteru jeden z protestujících. „Potřebujeme víc jídla, aby mohla zóna zůstat v provozu. Prosím, pokud můžete, přineste veganské náhražky masa, ovoce, sójových produktů apod., cokoliv, co nám pomůže se nasytit,“ dodal uživatel na Twitteru k varování o nedostatku zásob potravin.

Podle agentury Bloomberg je v autonomní zóně také například zdravotnické stanoviště a protestující nezapomněli ani na vyhrazené místo pro kuřáky. NYT popisuje nastalou situaci z poloviny jako pouliční festival a z poloviny jako komunu. Stovky lidí se scházejí, aby si vyslechli proslovy, hudební vystoupení či předčítání poezie. Bydlí na ulici ve stanech a společnými silami si zajišťují jídlo a lékařskou péči. Veřejně se promítají filmy o rasismu v Americe a děti si hrají na prázdných ulicích.

Protestující také zveřejnili seznam požadavků, který kladou na vedení města. V nich mimo jiné požadují, aby město zrušilo své policejní oddělení, soudy obnovily případy odsouzených lidí z řad menšin, jejichž případ by měli v porotě nově posuzovat členové jejich komunit, či aby místní nemocnice najímaly černošské doktory a sestry, které se budou starat o pacienty stejné barvy pleti. Město by mělo také obyvatelům umožnit vytvořit místo policie jiný, lokálnější, systém kontroly kriminality, uvedla agentura Bloomberg.

Desítkami amerických měst otřásají více než dva týdny protesty, jež země nezažila od 60. let minulého století. Demonstrace zažehlo video, na němž bělošský policista klečí téměř devět minut na krku zatýkaného černocha George Floyda, který opakovaně říká, že nemůže dýchat. Floyd byl krátce po zákroku prohlášen za mrtvého.

Demonstranti protestují proti policejní brutalitě vůči černochům a proti zakořeněnému rasismu v americké společnosti. Na mnoha místech se jejich požadavky vyvinuly v heslo „defund the police“ (odeberte finance policii), jímž požadují snížení rozpočtu policejních sborů a přesměrování peněz na sociální programy. Protestující totiž tvrdí, že mezi občany a pořádkovými silami na některých místech panuje taková nedůvěra, že působení policie mnoho lidí spíše ohrožuje než chrání.