Poslanci proberou zajišťovací příkazy. Ty mají být krajním prostředkem a nesmí být likvidační

Sněmovní rozpočtový výbor se bude na středečním zasedání opět zabývat tím, jak finanční správa uplatňuje vůči daňovým poplatníkům zajišťovací příkazy. Stojí to v pozvánce na jednání výboru. Člen výboru a zpravodaj k tomuto bodu Václav Votava (ČSSD) řekl, že chce slyšet informace například o probíhajících soudních sporech nebo o odškodňování firem, kterým dá soud za pravdu. Výbor se příkazy zabýval již v minulém volebním období.

Zajišťovací příkaz je nástroj, který finanční úřady mohou použít při boji s daňovými úniky. Jeho smyslem je získat do úschovy částku, o níž se úřad domnívá, že bude odpovídat budoucí částce, kterou má poplatník nebo plátce zaplatit. Daňový řád však počítá s tím, že správce daně musí mít vážné a důvodné pochybnosti o tom, že by tato daňová povinnost byla bez použití zajištění po vyměření také zaplacená.

Votava řekl, že zajišťovací příkaz má být krajním prostředkem a nesmí být likvidační. Chtěl by od zástupců Generálního finančního ředitelství slyšet například, kolik je nyní případů, kde úřady použily tento příkaz. Chtěl by také vědět, zda finanční ředitelství uvažuje o tom, že někteří pracovníci ponesou odpovědnost v případech, kdy finanční správa zásadním způsobem pochybila.

Rozpočtový výbor se zajišťovacími příkazy zabýval již v minulém volebním období, kdy mu předsedal právě Votava. Výbor tehdy vyzval k tomu, aby finanční správa využívala zajišťovací příkazy jen výjimečně. Také Sněmovna tehdy přijala usnesení, v němž vyzvala, aby se příkazy používaly jen v odůvodněných případech. Kritice tehdy čelil bývalý ředitel finanční správy Martin Janeček, který v roce 2018 na svůj post rezignoval.

Vláda ve státním závěrečném účtu uvádí, že počet vydaných zajišťovacích příkazů loni vzrostl téměř o třetinu. V roce 2019 jich bylo 765 a loni již 1007. Klesl však objem vymáhaných peněz i uhrazených částek. Z 520 milionů korun vymáhaných pomocí zajišťovacích příkazů získal stát celkem 348 milionů korun.