Psychiku Japonců poznamenala pandemie. Výrazně vzrostl počet sebevražd

Japonsko zažilo v druhé polovině loňského roku, kdy odezněla první vlna epidemie covidu-19, výrazný nárůst počtu sebevražd. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na studii univerzit v Hongkongu a Tokiu. Míra sebevražd rostla rychleji mezi ženami a dětmi. V první polovině loňského roku přitom Japonsko, které dlouhodobě vykazuje vysokou míru sebevražd, zaznamenalo pokles jejich počtu, napsala agentura Reuters.

Podle vědců se mezi červencem a říjnem míra sebevražd v Japonsku meziročně zvýšila o 16 procent. Míra sebevražd rostla výrazně rychleji mezi ženami, a to o 37 procent, a mezi dětmi, o 49 procent. „Pandemie má nerovnoměrný vliv na psychické zdraví děti, dospívajících a žen (především těch v domácnosti),“ uvedli autoři studie, která vyšla v pátek v časopise Nature Human Behaviour.

Podle studie epidemie více dopadla na odvětví, kde převažují ženy. Ženy také častěji nemají trvalé pracovní smlouvy. Mezi dalšími důvody vyššího růstu sebevražd badatelé uvádí domácí násilí. Na duševním zdraví dětí a dospívajících se mohla negativně podepsat uzávěra škol a omezení sociálních kontaktů.

Od února do června, kdy Japonsko zažilo první vlnu epidemie, se míra sebevražd meziročně snížila o 14 procent. Podle studie měla na vývoj pozitivní vliv vládní pomoc či snížení pracovní doby.

Podle japonského ministra pro reformy „mnoho lidí spáchalo sebevraždu, protože ztratili práci a příjem a neviděli světlo na konci tunelu“. Agentuře Reuters řekl, že se vláda snaží najít rovnováhu mezi opatřeními proti šíření nákazy koronavirem a fungováním ekonomiky.

Sebevražda je odvěkým japonským způsobem, jak se vyhnout hanbě nebo ztrátě cti. Po mnoho let bylo vyhledání psychologické pomoci stigmatizováno a Japonsko drží smutný primát země s nejvyšším počtem sebevražd v přepočtu na 100.000 obyvatel mezi vyspělými státy skupiny G7.