Čtvrt století poté. Východ Německa je na 66 % blahobytu západu

9. listopadu 1989. Padla Berlínská zeď a dle slov a přání politiků i obyvatel bývalého NDR měla východní část Německa rychle začít dohánět úroveň západu. Nová studie respektovaného německého institutu Ifo říká něco jiného. Mezera mezi ekonomikami bývalého západního a východního Německa se nikterak nesnižuje po řadu let a dle Ifo nic nenasvědčuje tomu, že by se tak v dohledné době mohlo začít dít.

HDP na hlavu v zemích, které patřily do bývalé Německé demokratické republiky (NDR), dosahuje 66 procent západu včetně západní části Berlína a Německu se tak nedaří naplňovat srovnávání životního standardu v obou částech země, který po pádu komunismu slibovalo.

Kumulovaný růst bývalé východoněmecké ekonomiky mezi lety 1995 až 2013 dosáhl 20 procent. Ekonomika bývalého západního Německa za stejnou dobu vzrostla o 27 procent, uvádí Ifo s tím, že východ Německa zůstává slabý strukturálně.

Jako pozitivní vnímá Ifo určité zlepšení na „východoněmeckém“ trhu práce. Míra ztráty práce ale stále zůstává v bývalých východních zemích zhruba o třetinu vyšší proti bývalému západu Německa.

Jako varovné pro budoucnost Německa a vyrovnávání sil obou bývalých samostatných částí země Ifo vnímá demografické trendy. Bývalé východní Německo, s výjimkou Brandenburska, se dle Ifo od roku 1991 plynule vylidňuje, a to jak migrací, tak i nižší porodností. Jednotkové náklady na práci přitom stále zůstávají viditelně nad těmi v bývalých západních zemích.

Místo zlomení trendu tak Ifo očekává, že nůžky mezi západem a východem Německa se budou do budoucna rozšiřovat. Klesat totiž budou sjednané transferové platby západu ve prospěch východu, růst mezinárodní konkurence a zmenšovat a se a stárnout populace. 

Více informací z ekonomického světa čtěte na Roklen24.cz.