Platinová jízda: ohrozí krize v Rusku a JAR výrobu aut?

Představte si situaci, kdy dva státy světa – Rusko a Jižní Afrika těží 70 % světové produkce platiny a 80 % světové produkce palladia. Oba kovy mají sblížené chování a používají se hlavně na výrobu katalyzátorů do automobilů. S Ruskem se jedná o omezení obchodu kvůli nepokojům v Ukrajině a v Jižní Africe probíhá dlouhodobá stávka 70 tisíců horníků.

Znamená to, že téměř najednou a současně je většina světové produkce obou platinových kovů nějak ohrožená a to za situace, kdy se očekává, že v průběhu dalšího roku může prodej automobilů stoupnout z běžných 50 milionů ( průměr pro roky 2000-2010) ročně na 72 milionů ročně. Některé odhady jsou ještě víc optimistické a hovoří až o možném prodeji kolem 80 milionů vozů ročně.

Do toho přišla zpráva, že jihoafrický správce penzijních fondů přišel s myšlenkou, že státy produkující platinové kovy, by se měly sdružit do organizace podobné OPECu, tedy organizace zemí exportujících ropu. Myšlenka zatím byla zavržena s tím, že přišla příliš pozdě a že měla být realizována paralelně s dohodou firmy DeBeers a Ruskem o strategii prodeje diamantů.

Výsledkem je situace, kdy ceny palladia začínají růst a dokonce mohou strmě nastartovat, ale ceny platiny se kupodivu a celkem nelogicky drží na celkem běžných úrovních, ale další růst je dlouhodobě zřejmě nevyhnutelný. Zvyšovat těžbu platiny je možné, ale u palladia bude asi i nadále převažovat poptávka nad nabídkou.

Na příkladu palladia a světového automobilového průmyslu si člověk uvědomí, jak i přes proklamace politiků o sankcích kvůli Ukrajině, je Rusko ekonomicky propojené s mocnými lobby západních výrobců automobilů. Jinak z investičního hlediska se začíná vydělovat menší skupina investorů, kteří opouštějí zlato a sází na platinu s tím, že se jedná o nedostatkový kov, jehož využití je hlavně v průmyslu a jehož deponované zásoby jsou oproti zlatu nepoměrně menší.