Z Ruska nemám ani vodku, ani peníze, řekl Zeman Washingtonu Post
Rozhovory se Zemanem
AKTUALIZOVÁNO
Jako „proruského a protimuslimského evropského vůdce“ charakterizoval list The Washington Post českého prezidenta Miloše Zemana, který americkému deníku poskytl rozhovor. Zeman v interview slova o proruském politikovi označil za „standardní slogan“ svých oponentů. Prezident hovořil mimo jiné o svém pozvání do Bílého domu od Donalda Trumpa a zopakoval, že je proti západním sankcím vůči Rusku. Uvedl také, že neví o tom, že by se v Praze loni v srpnu konala schůzka Trumpova poradce s ruskou stranou.
Na otázku, proč byl pozván do Washingtonu, Zeman uvedl, že byl „jedinou evropskou hlavou státu, která Trumpa před prezidentskými volbami veřejně podpořila“. Důvodem byla podle něj Trumpova odvaha. „Politici by měli být odvážní a neváhat, a on odvahu má,“ řekl Zeman. Trump má podle něj také podobné názory na boj proti „islámskému terorismu a nelegální migraci“. Newyorský podnikatel má také podle Zemana odvahu jít proti politické korektnosti a neříkat „mezinárodní terorismus“, nýbrž „islámský terorismus“.
Český prezident zopakoval, že do USA by se měl vydat ve druhé polovině dubna a že ho republikán Trump telefonicky osobně pozval. Pozvánka od končícího demokratického prezidenta Baracka Obamy podle Zemana nikdy nepřišla z toho důvodu, že český prezident nesouhlasí s Obamovým postojem vůči Izraeli. „Nemám rád jakékoli váhání v této oblasti,“ uvedl Zeman, podle něhož Obamova blízkovýchodní politika prakticky zničila všechny struktury a země v regionu.
Označování za proruského politika nazval Zeman „standardním sloganem“ svých oponentů. „Víte, proč jsem proti sankcím (vůči Rusku)? Protože to je přístup, který znamená ztrátu pro obě strany,“ řekl. Odmítl také obvinění, že ho Moskva financuje. „Žádná vodka z Ruska, žádné peníze z Ruska,“ řekl.
The Washington Post se v rozhovoru mimo jiné ptal na nepodloženou zprávu jednoho prokremelského webu, že za protesty proti Zemanovi během výročí takzvané sametové revoluce v roce 2014 stála americká ambasáda v Praze. Na otázku, zda tomu Zeman věří, prezident odpověděl: „Nevím.“ „Myslíte tedy, že to je možné?“ zeptal se reportér deníku Anthony Faiola. „Možné je všechno,“ odvětil Zeman.
Faoila se dotkl také loňské zprávy českých tajných služeb, podle nichž Rusko skrytě šíří v českých médiích propagandu a nepravdivé zprávy. Zeman reagoval poznámkou, že každý má nějaké názory. Jejich zveřejňování v médiích podle něj „není dezinformace, není propaganda“.
Český prezident také uvedl, že neví o tom, že by se poradce Donalda Trumpa Michael Cohen setkal v Praze s ruskými představiteli, jak podle amerického tisku tvrdí americké tajné služby. „Pokud se ta schůzka uskutečnila, tak on, jak jen se jmenuje, Michael Cohen, se zachoval velmi neslušně, neboť se nesetkal se mnou, prezidentem České republiky. Skutečně velice neslušné,“ uvedl Zeman. Myslí si, že informace o takové americko-ruské schůzce je nesmysl.
Zeman také zopakoval své názory na muslimy a opět použil přirovnání k nacistickému Německu. I umírnění muslimové se podle něj mohou radikalizovat, podobně jako se „z národa Goetheho a Schillera za pouhé tři roky stali fanatičtí nacisté“.
Zeman vidí největší problém EU v migraci
Další rozhovor poskytl prezident Miloš Zeman pro slovenskou internetovou televizi Tablet.tv a slovenskou tiskovou agenturu TASR. Migrační vlna je podle něj v současnosti nejdůležitějším problémem Evropské unie. Do budoucna zřejmě hrozí opakování teroristického útoku, jakým byl loňský prosincový masakr v Berlíně.
„Z naší strany je to velmi váhavý postoj, že s islamisty často bojujeme spíše demonstracemi, posíláním kondolenčních telegramů a že Evropská unie dosud nebyla schopna vytvořit efektivní ochranu svých vnějších hranic,“ uvedl Zeman. Poznamenal také, že teroristické útoky se zřejmě budou opakovat a že riziko hrozí i střední a východní Evropě.
„Já si myslím, a to nechci být pesimista, že teroristických útoků bude pravděpodobně ještě několik. Někdy jsme nepoučitelní a musíme se nechat varovat častěji, než by bylo nutné,“ řekl Zeman. Uplynulé slovenské předsednictví v Radě EU podle Zemana pozitivně zviditelnilo nejen Slovensko, ale i další země visegrádské čtyřky, do které patří také Česko, Maďarsko a Polsko.
„Jedno z aktuálních témat je migrační krize. Právě za slovenského předsednictví začalo být vnímáno odlišně od minulosti, kdy nám všichni nadávali, jak rozbíjíme evropskou solidaritu. Nyní se ukázalo, že jsme měli pravdu,“ uvedl Zeman.
Hlava českého státu uvítala slovenský návrh takzvané efektivní solidarity, v jejímž rámci by každá unijní země samostatně rozhodovala o formě svého příspěvku ke zvládnutí migrace na úrovni EU.
