Krach koncepce armádních nákupů. Vojáci pořídí stíhačky a další zbraně napřímo

NÁKUPY ČESKÉ ARMÁDY

Krach koncepce armádních nákupů. Vojáci pořídí stíhačky a další zbraně napřímo
Americký stíhací bojový letoun F-35 od výrobce Lockheed Martin. Foto: Shutterstock
1
Domov

Jakub Fujáček

Dosavadní koncepce armádních nákupů zřejmě zcela zkrachovala. Dokazuje to například neúspěšný tendr na nákup bojových vozidel pěchoty (BVP), o jejichž nákupu se jedná téměř dekádu. Teď to vypadá, že zbrojení by měly urychlit nákupy formou takzvané mezivládní dohody, kdy bude dodavatel vybrán napřímo. Této možnosti chce ministerstvo obrany využít podle informací redakce jak v případě nákupu nových BVP, tak v případě pořízení náhrady za stíhačky Gripen, které má ČR pronajaté od Švédska do roku 2027.

Klasická výběrová řízení už jsou v případě armádních zakázek hudbou minulosti. Několik zdrojů z okolí vlády nyní hovoří o tom, že budoucí a důležité nákupy by se měly uskutečnit výhradně formou mezivládních dohod, tedy v režimu Government to Government (G2G), kdy stát nakoupí zbraně od druhého státu na základě konkrétních požadavků a dodavatelská firma se stává pouhým subdodavatelem. Jako v případě nákupu tuctu amerických víceúčelových vrtulníků Viper a Venom, které by měla česká armáda obdržet už v příštím roce.

Stejným způsobem se má pořídit také náhrada za čtrnáct stíhaček Jas-39 Gripen, které si ČR pronajala v roce 2015 od Švédska. Jejich zápůjčka totiž skončí v roce 2027 a dvě čáslavské taktické letky si se stávajícími podzvukovými bitevníky L-159 Alca od českého výrobce Aero Vodochody nevystačí.

V současné době se hovoří o tom, že Gripeny by měly nahradit modernější americké stíhačky F-35 Lightening, které se stávají standardním strojem ve výzbroji zemí Severoatlantické aliance. Už v listopadu minulého roku americká média přinesla zprávy o tom, že česká vláda se o jejich koupi aktivně zajímá. Nákup až 24 kusů těchto strojů byl také předmětem dubnového jednání mezi ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a jejím americkým protějškem Lloydem Austinem. Česká ministryně zároveň již dříve avizovala, že otázku nákupu nadzvukových letounů chce definitivně vyřešit ještě v letošním roce.

Co dalšího budeme nakupovat?

Formou mezivládní dohody má být realizován i nákup nových, modernějších tanků Leopard 2A6 nebo 2A7 z Německa, o kterém jsme psali již zde. Dalších 20 starších tanků Leopard 2A4 pak nejspíš dostaneme jako náhradu za tanky T-72M1, které Česko uvolnilo ze skladů aktivních záloh a poskytlo Ukrajině.

Stejně tak má být zrušen i tendr na 210 bojových vozidel pěchoty, který byl pozastaven pod minulým ministrem Lubomírem Metnarem (za ANO). Metnar totiž nechal z výběrového řízení vyřadit všechny tři nabídky s tím, že žádná ze tří firem nesplnila formální požadavky výběrového řízení. Podle aktuálních jednání to ovšem vypadá, že výběrové řízení by mohlo být v blízké době zrušeno a mohlo by se přistoupit k nákupu G2G od německé vlády s tím, že konečným dodavatelem by měla být firma Rheinmetall se svým vozem Lynx (více jsme psali zde).

Vláda na začátku dubna schválila zrychlení modernizace české armády. Na její omlazení a posílení má jít do roku 2024 více než 48 miliard korun, uvedlo pro deník Echo24 ministerstvo obrany.

„Ministerstvo plánuje ještě letos zahájit akviziční proces u projektů za 14,58 miliardy korun, konkrétně se jedná například o nákup balistických prostředků, munice, náhradních dílů, posílení pozemní přepravy, prostředky C4ISTAR a také ruční palné zbraně. V následujících dvou letech chce resort urychlit nad rámec původních plánů nákupy za 33,77 mld. Kč. Jedná se například o doplnění počtů kolových obrněných vozidel Pandur a Titus, pořízení ženijních prostředků, lehkých útočných vozidel, taktického satelitního systému či komunikačních a informačních prostředků,“ uvedla v dubnu v reakci na dotaz redakce mluvčí ministerstva obrany Jana Zechmeisterová.