Předseda EP Schulz: Evropské unii hrozí zhroucení
OBAVY O BUDOUCNOST EVROPSKÉ UNIE
NOVÉ
Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz varuje před implozí Evropské unie (EU) a mlčení většiny. Politici EU by podle něj měli ukázat angažovanost, protože unie je na „bezbřehém kluzkém svahu“. Evropské instituce, ať už unijní či národní, podle něj ztratily důvěru lidí.
Předseda Evropského parlamentu se bojí o osud EU. Uvedl to v rozhovoru pro německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), podle kterého lidé ztrácí důvěru v instituce obecně. Na vině přitom podle něj je, že většina politiků se sžila s představu, že „všechno dobře dopadne“.
Například výsledky nizozemského referenda, v němž jeho obyvatelé odmítli asociační dohodu Ukrajiny s EU, podle něj ukazují, že je to mylný předpoklad. Před tím varoval také lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn, podle kterého pro „prolomení Evropy“ stačí vyvolat referendum.
Čtěte také: Rána pro Kyjev. Nizozemci v referendu odmítli dohodu EU-Ukrajina
„Evropa je na kluzké cestě,“ uvedl Schulz. „Jen málokterá evropská vláda opravdu bojuje o to, aby zasáhla lidská srdce,“ prohlásil německý sociální demokrat, podle kterého musí vlády „nutit“ lidi bojovat s „jednoduchými odpovědmi“ euroskeptiků.
Schulz vyjádřil také své obavy z Brexitu a vlastně tak dal za pravdu českému premiérovi Bohuslavu Sobotkovi. Schulz uvedl, že pokud dojde k odchodu Británie z EU, lidé budou chtít další „úniková referenda“. Podobně se v polovině února během návštěvy britského premiéra Davida Camerona v Česku vyjádřil i Sobotka. Ten řekl, že Brexit by v Evropě vyvolal dominový efekt a vlnu separatismu.
Politika EU se v současnosti v Evropě nesetkává s pozitivními ohlasy, a to především v souvislosti se řešením uprchlické krize. Kritice musí v poslední době EU čelit kvůli migrační dohodě s Tureckem. Ta předpokládá, že Řecko bude vracet do Turecka migranty, kteří od 20. března připluli do Řecka z Turecka a nepožádali v zemi o azyl, nebo ho nedostali. Unie na oplátku Turecku slíbila otevřít další kapitolu přístupových rozhovorů, urychlit rušení vízové povinnosti pro Turky a až šest miliard eur (cca 162 miliard korun) finanční pomoci.
