„Vysypali je sem jen tak, bez rakví.“ Mašínová vzpomínala na matku
Den památky obětí komunismu
Na hřbitově v pražských Ďáblicích si dnes několik desítek lidí připomnělo oběti komunistického režimu. Na svou matku zde zavzpomínala i Zdena Mašínová, která emotivně s berlemi v ruce promluvila o své matce. Ta leží společně s dalšími oběťmi minulého režimu v hromadném hrobě, její jméno připomíná pouze symbolický památník.
„V devadesátém roce jsme původně mínili udělat exhumaci. Ovšem ten člověk mi tenkrát řekl, že ostatky nebyly ani v rakvi, ani v urnách, ani v pytlích, že sem byly vysypány jen tak,“ vzpomínala dnes Mašínová přímo mezi památníky na ďáblickém hřbitově. Její slova zachytil na video historik Petr Blažek.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde
Třiaosmdesátiletá Mašínová dorazila na hřbitov o berlích, její vyprávění však nepostrádalo jiskru. Zavzpomínala také na dřívější podobu místa, kde více než čtyřicet let spíše tušila hrob, ve kterém by měly být uloženy ostatky její matky. Za doby vlády komunistického režimu postrádal totiž masový hrob jakékoli pomníky se jmény lidí, jež jsou v něm uloženi. Celé místo naopak připomínalo spíše skládku.
„To se měnilo, to smetiště. Zasypávali to rumem z celého hřbitova. Takže vždycky, když jsem sem přišla – vzhledem k tomu, že jsem žila na Moravě, tak jednou dvakrát do roka – to místo vypadalo úplně jinak,“ popsala strasti z minulosti Mašínová.
K nalezení přesnějšího místa, kde leží její matka, nakonec Mašínovou navedly až dva náhrobky s povědomými jmény. Prvním z nich byla cedule s nápisem „Pepíček Baumruk“, druhým pak kříž připomínající umučeného kněze Josefa Toufara. Právě tyto náhrobky pak Mašínovou nasměrovaly k přibližné poloze ostatků její matky.
Dlouhé roky vězení
Matku Zdeny Mašínové, Zdenu Mašínovou starší, zatklo gestapo v lednu roku 1942, rok poté, co byl do věznice na Pankráci odveden i její manžel Josef Mašín. Mladá Zdena měla být společně se svými bratry Ctiradem a Josefem odvedena do Německa na převýchovu, nakonec ale pomohla přímluva babičky, která si děti mohla nakonec nechat u sebe. S koncem druhé světové války však rodinné starosti neskončily. Nepomohl ani návrat matky Zdeny, která na rozdíl od Josefa Mašína nebyla za války popravena.
Na odbojovou činnost svého otce navázali také jeho synové Ctirad a Josef, kteří se chtěli postavit komunistickému režimu se zbraní v ruce. Při přepadeních policejních stanic a vozu s výplatami po nich v Československu zůstali tři mrtví. V říjnu 1953 se bratrům Mašínům podařilo společně s dalším členem skupiny Milanem Paumerem utéct a prostřílet do Západního Berlína. I po pádu komunistického režimu však zůstávají názory na činy Mašínů rozpolcené. Část populace je chápe jako hrdiny bojující proti utlačovatelům, část v nich vidí vrahy.
Odbojová činnost Zdeniných bratrů Ctirada a Josefa nakonec vedla k tomu, že komunisté zavřeli šestnáct členů Mašínovy rodiny. Zdena Mašínová starší v roce 1953 putovala z Městce Králové do vězení v mnohem horším zdravotním stavu než za války. V Ruzyni tak tehdy pobývala už s rakovinou zažívacího traktu, bez pomoci tam podle vyprávění její dcery ležela na betonové zemi přes dvanáct měsíců. Až poté se dočkala soudu, který ji nakonec odsoudil k 25 letům vězení.
Zbytek Mašínovy rodiny se sice pokoušel matku zachránit, nepomohla ovšem ani žádost o milost u prezidenta Antonína Zápotockého. Zdena Mašínová starší je pro další život v režimu nepřevychovatelná, zněl zamítající rozsudek. Matka odbojářů se poroučela do vězení v Pardubicích, odkud putovala opět na Pankrác. Tam nakonec vydržela jen dva týdny, 12. června 1956 v ní zemřela. Klid ale nenašla Zdena Mašínová starší ani po smrti, jak dokládá strastiplné pátrání po jejím hrobu, které tolik let podstupovala její dcera.
Pieta na hřbitově
Zdena Mašínová starší byla pohřbena do hromadného hrobu společně s dalšími českými vlastenci tak, aby komunisté předešli jakýmkoli snahám o vzpomínkové akty na úctu těchto lidí. V současné době tak probíhá dlouhodobá akce mající za cíl určení přesných těl, která byla do hromadného hrobu umístěna. Mezi Zdenou Mašínovou či Josefem Toufarem mohou ležet i další význačné postavy českých dějin, včetně parašutistů, kteří v roce 1942 provedli atentát na Reinharda Heydricha.
Památku pohřbených v hromadném hrobě si návštěvníci hřbitova v Ďáblicích připomněli jako každoročně u příležitosti Dne památky obětí komunistického režimu, který připadá na 27. červen, tedy na výroční den smrti Milady Horákové. Pro Zdenu Mašínovou mladší se tímto jménem uzavírá symbolický kruh pátrání po ostatcích matky, neboť právě Horáková byla společně se Zdenou Mašínovou starší vězněná ve stejné cele na Pankráci.