Plán na online kontrolu živnostníků obchází zákon

Češi prý jsou značně vynalézaví při obcházení daňových zákonů. Proto stát hodlá zavést systém elektronických registračních pokladen, aby získal detailní informace o příjmech každého občana a pak je mohl zdanit. Ovšem také stát jsou Češi. Není divu, že i ministerstvo financí prokázalo značnou vynalézavost při obcházení zákona o veřejných zakázkách, aby mohlo utajit, jak přidělí státní zakázku na elektronické pokladny.

Informační systém, do kterého budou muset všichni podnikatelé a živnostníci nahlásit všechny své tržby, bude jednou z největších IT zakázek v tomto roce a samotné Generální finanční ředitelství odhaduje cenu za jeho postavení na čtvrt miliardy korun. Internetový deník iDnes přinesl zprávu, že finanční ředitelství zakázku přidělí „z ruky“, bez veřejné soutěže. Podrobná analýza ukazuje, že úředníci zvolili unikátní postup, jak se soutěži vyhnout. Budou těžko vysvětlovat, že nejde o obchod předem domluvený se spřízněnými firmami.

Dopis řediteli Žežulkovi

Čtrnáctého října dostal ředitel Generálního finančního ředitelství Jiří Žežulka od Národního bezpečnostního úřadu dopis se souhlasem, že opravdu není možné vyhlásit na systém elektronických pokladen veřejnou soutěž. Bezpečnostní úřad složitou otázku vyřešil během tří pracovních dnů a hlavním důvodem jeho rychlosti bylo, že dal generálnímu ředitelství plně za pravdu. „Zástupce generálního ředitele uvádí, že při veřejné soutěži by Generální finanční ředitelství muselo zveřejnit aspoň částečnou specifikaci údajů o provozu a ochraně informačního systému Ministerstva financí,“ napsal jménem bezpečnostního úřadu právní expert Jiří Malý.

Některé z těchto údajů o provozu se však nesmějí zveřejňovat, protože jsou v utajovaném režimu při nižších stupních utajení „Vyhrazené“ a „Důvěrné“. NBÚ s tím názorem plně souhlasí. Takovou ochranu ovšem nezasluhují data o tržbách jednotlivých živnostníků a podnikatelů, ale informační systémy ministerstva financí, kde se s daty o příjmech a daních pracuje. Ochranu systémů zaručí podle bezpečnostního úřadu pouze postup, při kterém se zakázka předá vybranému podnikateli, který bude prověřen pro zacházení s důvěrnými informacemi.

Ministerstvo financí před časem zveřejnilo, že hodlá zakázku svěřit svému podniku Centrální pokladna Státní tiskárna cenin. Mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová ji však nepotvrdila: „O výběru dodavatele zatím nebylo rozhodnuto.“

Přitom je jisté, že přinejmenším části dodávky svěří ministerstvo financí soukromým firmám. Například supervizi nad projektem už přidělilo „z ruky“ společnosti BDO IT. Tím se ochrana důvěrných dat zpochybňuje, protože ke všem údajům o daních a daňovém systému bude mít firma, která sice disponuje potřebnou bezpečnostní prověrkou, zároveň však její práci prověřuje protikorupční policie kvůli skandálu na ministerstvu zemědělství.

Dříve bez utajení

Ministerstvo financí zrušilo veřejnou soutěž kvůli utajení v posledních pěti letech u dvou zakázek, nikdy však nešlo o dodávku IT. Podle mluvčí Petlachové tak ministerstvo rekonstruovalo svou budovu v Praze-Holešovicích a finanční ředitelství stejným způsobem nakoupilo služební průkazy pro své zaměstnance.

V oboru IT se na financích nikdy nesoutěžilo o dodávku a provoz informačních systémů ADIS a AVIS, tedy daňový portál a spisovou službu, které spravují společnosti IBM a Syscom. Byly jim přiděleny už před rokem 2006, kdy soutěže ještě nebyly podle zákona povinné. Od té doby se smlouvy prodlužují různými dodatky. Ovšem stejně důležitý informační systém Státní pokladny prošel dvěma veřejnými soutěžemi v letech 2008 a 2014. V prvním případě zvítězila nad jedním konkurentem IBM, ve druhém případě vyhrálo ze čtyř zájemců sdružení Hewlett-Packard a Ness.

I v případě elektronických pokladen existuje cesta, jak veřejnou soutěž uspořádat bez obav o utajení. Ministerstvo financí mohlo postupovat podle vzoru pražského Dopravního podniku. Soutěž na informační systém nové trasy pražského metra z Dejvic do Motola proběhla v roce 2011 s podmínkou, že se smějí přihlásit pouze firmy s potřebnou prověrkou.

Železné pravidlo IT

Pověst sektoru IT a jeho dodávek státním úřadům klesá s rostoucím počtem policejních vyšetřování. Podezřelé dodávky mají společné jedno, nikdy neprošly veřejnou soutěží. Nejen ministerstvo financí prodlužuje zakázky, které zadávalo před rokem 2006, kdy se nemuselo soutěžit. Zpravidla se tím udržují vyšší ceny z minulých dob. V některých případech se prodlužováním smluv porušuje zákon, jak například prokázal u zakázek ministerstva zemědělství pro BDO IT a další firmy Nejvyšší kontrolní úřad.

Když úřad nemůže nebo nechce uzavřít další dodatek ke staré smlouvě, hledají se jiné cesty jak zakázku svěřit předem vybrané firmě. Ministerstvo vnitra například předalo k vyřízení miliardovou zakázku na datové schránky státnímu podniku Česká pošta, na kterou neplatí tak přísné předpisy jako na ministerstvo a která ji pak mohla bez soutěže přidělit Telefónice. Tento model se tak zalíbil poslancům Hospodářského výboru, že koncem minulého roku navrhli změnu zákona, podle které mohou svěřovat své zakázky České poště všechny státní úřady. Nakonec ve sněmovně neuspěli. Ministerstvo práce a sociálních věcí zadalo stamilionové zakázky na systém sociálních dávek jako dodatek k rámcové smlouvě s firmou Fujitsu o dodávce softwaru státní správě.