Proč ČNB zvyšuje úrokové sazby a co to znamená pro běžného člověka?

Česká národní banka několikrát zvýšila základní úrokovou sazbu. Současně se zvýšila i diskontní a lombardní sazba. Jde o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Co je důvodem růstu sazeb a jak to ovlivní ekonomickou situaci běžného občana?

Předchozí roky byly ve znamení snižující se úrokové sazby hypoték či jiných úvěrů a půjčit si peníze nebylo nikdy jednodušší a levnější. Pandemie koronaviru však s vývojem na finančních trzích pořádně zamávala.

Česká ekonomika byla od vypuknutí pandemie zasahována protiepidemickými opatřeními, rostoucími cenami energií a poruchami v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích. V reakci na ekonomické dopady pandemie ČNB úrokové sazby výrazně snížila. Vloni základní úroková sazba dosahovala hodnoty 0,25 %.

Po zrušení protiepidemických opatření na začátku léta 2021 silně vzrostla poptávka spotřebitelů po zboží a službách. Výrobci a dodavatelé často zvýšily ceny, aby si kompenzovaly nízké či nulové tržby z dob uzavírek. Vznikl také tlak na růst mezd.

To vše vedlo k tomu, že dramaticky narostla inflace a dosáhla nejvyšší hodnoty za poslední více než dekádu.

ČNB tedy od června přistoupila k postupnému zvyšování úrokových sazeb, aby rostoucí inflaci potlačila. Z bývalých 0,25 % se tak úroková sazba vyšplhala na současných 2,75 %. Bylo nutné zvýšit úrokové sazby tak prudce a co to vlastně znamená?

Co jsou úrokové sazby a k čemu slouží?

Změnu úrokové sazby využívá ČNB jako jeden z nástrojů měnové politiky. Existují tři úrokové sazby, se kterými ČNB operuje:

• repo sazba
• lombardní sazba
• diskontní sazba

Klíčovou sazbou k dosažení inflačního cíle je tzv. limitní úroková sazba pro dvoutýdenní repo operace (2T repo sazba). S ní pak úzce souvisejí další dvě zmíněné sazby.

Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů.

Diskontní sazba je sazba, za níž si komerční banky ukládají volné finanční prostředky u ČNB. Pokud ČNB diskontní sazbu zvýší, reagují banky zvýšením svých úrokových sazeb a zdražují tedy všechny úvěry.

Od výše uvedených úrokových sazeb se odvozují úrokové sazby pro spotřebitele. Jednoduše řečeno, úroková sazba vyčísluje, kolik z jistiny musí dlužník poskytovateli úvěru zaplatit navíc.

Pokud jsou úrokové sazby natolik vysoké, že věřitel není ochoten zájemci o půjčku poskytnout dostatečně vysokou částku, řešením může být půjčka s ručením nemovitostí. Tyto půjčky mívají zpravidla nižší úrokovou sazbu i RPSN.

Co znamená zvýšení úrokové sazby v běžném životě?

Zvyšováním úrokové sazby ČNB se zdražují peníze na mezibankovním trhu. Základní princip je následující –⁠ čím nižší je úroková sazba, tím více peněz je v oběhu. Zlevňují se tak úvěry a tím se podporuje ekonomika. V takovém případě se nevyplatí spořit.

Pokud naopak ČNB potřebuje snížit množství peněz v oběhu, úrokové sazby zvýší. Tím se zdraží všechny úvěry včetně hypoték, půjček do hodiny na ruku nebo nebankovních půjček bez zástavy. Úvěry tak nejsou dostupné pro tolik žadatelů jako v předchozích letech.

V době zvyšování úrokových sazeb by si měl každý dát pozor na výběr bankovního či nebankovního úvěru a dobře zvážit, jakou půjčku zvolit v případě neodkladných výdajů. Lépe se zorientovat v podmínkách jednotlivých poskytovatelů úvěrů pomůže např. portál Niklak.cz.

Naopak výhodou zvýšení úrokové sazby může být zvýšení sazby na spořících účtech bank.

Podle Daniela Horňáka, analytika společnosti Patron, povede zvyšování úrokových sazeb k velmi drahým nemovitostem, dražším úvěrům, může to znamenat i odliv klientů od vlastnického bydlení například do nájmu proto, že lidé už na hypotéku nedosáhnou.

Obdobný názor má i ekonom Štěpán Křeček, který uvádí, že „vyšší úrokové sazby by měly vést k posílení kurzu koruny, což zlevní import a tím zmírní i dováženou inflaci ze zahraničí. Zároveň se však zhorší podmínky pro poskytování úvěrů.“

Zdražování hypoték

Od sazeb ČNB se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Pro podniky znamená zvyšování úrokových sazeb dražší úvěry na investice a provoz, pro domácnosti zase zdražení půjček na bydlení.

Podle ekonoma Křečka lidé, kteří se chystají refinancovat své hypotéky, mohou očekávat výrazně horší situaci. Lidem, kteří musí řešit refinancování hypotéky, hrozí, že budou muset splácet i tisíce korun navíc měsíčně.

Do budoucna se dá očekávat, že ceny hypoték poletí nahoru a tím dojde i k poklesu poptávky po těchto finančních produktech.

Analytici očekávají, že průměrná úroková sazba hypotečních úvěrů bude brzy atakovat 4 %.

Zvýšení sazeb na spořicích účtech?

Výhodou zvyšování úrokové sazby může být zvyšování sazby na spořicích účtech bank.

Některé banky (např. Hello Bank či Moneta Money Bank) k mírnému zvýšení sazeb na spořicích účtech již přistoupily, jiné (např. UniCredit Bank či Česká spořitelna) s tímto krokem nespěchají.

Obecně lze říci, že si polepší spíše ti, kdo jsou ochotni se zavázat k časové fixaci a využít termínovaných produktů. Pokud by si nyní někdo chtěl založit spořící účet v domnění, že díky zvyšování úrokových sazeb ČNB své peníze zhodnotí, pak by žádné velké bohatství neměl očekávat.

„Zatímco termínované vklady potvrzují silnou korelaci s nastavenými sazbami v ekonomice, úroky na spořících účtech rostou jen velmi pomalu,“ řekl k tomu analytik Portu Vratislav Zámiš.

Je tedy zřejmé, že ke zhodnocení peněz by měl investor využít raději jiné nástroje. Nejrůznější návody pro investování nabízí dnes celá řada internetnetových investičncíh portálů, které i nováčky provedou složitým světem financí a investic – mezi takové patří např. Vpenize.cz či Tovarnik.cz.

Kam až mohou úrokové sazby vzrůst?

Cílem ČNB je navrátit inflaci do blízkosti dvouprocentního cíle za zhruba 12 až 18 měsíců. Podle prognózy ČNB bude třeba, aby úrokové sazby začátkem příštího roku ještě vzrostly.

Následně bude možné, aby úrokové sazby začaly zvolna klesat k 3% dlouhodobě neutrální úrovni. Díky tomu bude nastartován pokles inflace k plánovanému cíli.

Tomáš Holub, člen bankovní rady ČNB, k dalšímu zvyšování úrokových sazeb uvedl, že „dlouhodobě vidíme normální úroveň naší repo sazby někde mezi 2,5 a 3 procenty a asi se nějakými postupnými kroky budeme těmto úrovním v budoucnu blížit…. Očekával bych, že mohou samozřejmě nastat nějaká další výraznější zvýšení, ale nejpozději v příštím roce, pokud budeme dál pokračovat v tom zvyšování sazeb, tak se vrátíme k těm standardním krokům o čtvrt procentního bodu…“