Která země si vezme kolik uprchlíků? Podívejte se

Ministři vnitra zemí Evropské unie se ani v pondělí nedokázali dohodnout na přerozdělení 40.000 žadatelů o azyl, kteří se nyní nacházejí v Itálii a v Řecku. Podle českého zástupce na schůzce, Milana Chovance, země v součtu nabídly rozebrat si za dva roky jen přibližně 32.000 lidí. Lucemburské předsednictví nyní podle něj bude dál vyjednávat se zeměmi, které nabídly méně, než se od nich čekalo. 

„Nedosáhlo se celkového čísla. To číslo je nižší zhruba o osm tisíc,“ řekl Chovanec novinářům v Bruselu. Připomněl, že státy EU naopak slíbily, že přijmou asi o dva tisíce lidí s právem na mezinárodní ochranu z uprchlických táborů mimo EU více než původně předpokládaných 20.000. 

Země se svými sliby na dobrovolné přemístění žadatelů o azyl z Itálie a Řecka dostaly k číslu 32.256. V programu na přemístění uprchlíků z táborů mimo EU je číslo 22.504, přispěly ovšem také země mimo EU, které jsou v schengenském prostoru, tedy Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko. 

Chybějících necelých osm tisíc míst bude lucemburské předsednictví hledat do konce roku u zemí jako je Polsko, Španělsko či Slovensko, od nichž se čekal vyšší příspěvek. 

Závazky zemí tak, jak je státy EU nabídly na dnešním jednání ministrů vnitra EU:

	Přesídlení (z táborů mimo EU)	Přemístění (uvnitř EU z Itálie a Řecka)
Belgie	1100	1364
Bulharsko	50	450
Česká republika	400	1100
Dánsko	1000	-
Estonsko	20	130
Finsko	293	792
Francie	2375	6752
Chorvatsko	150	400
Irsko	520	600
Itálie	1989	0
Kypr	69	173
Litva	70	255
Lotyšsko	50	200
Lucembursko	30	320
Maďarsko	0	0
Malta	14	60
Německo	1600	10.500
Nizozemsko	1000	2047
Polsko	900	1100
Portugalsko	191	1309
Rakousko	1900	0
Rumunsko	80	1705
Řecko	354	0
Slovensko	100	100
Slovinsko	20	230
Spojené Království	2200	-
Španělsko	1449	1300
Švédsko	491	1369
Island (mimo EU)	50
Lichtenštejnsko (mimo EU)	20
Norsko (mimo EU)	3500
Švýcarsko (mimo EU)	519
Celkem	22.504	32.256
Celkový součet		54.760

Podle eurokomisaře pro vnitro Dimitrise Avramopulose je jasné, že země EU musí dostát svým závazkům deklarovaným na summitu EU v červnu.

Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn před novináři naznačil, že pro některé státy bude jednodušší najít řešení až v období po volbách. Například ve Španělsku jsou parlamentní volby naplánovány na konec roku. Dnes nabídnutá čísla Asselborn označil v některých případech za zklamání a někdy až „trapná“. 

„Mrzí mne, že se to nestalo už dnes, ale je to významný krok dopředu,“ poznamenal eurokomisař. Chápe prý vnitropolitickou situaci v různých členských zemích, solidarita by ale neměla být jen prázdným slovem. Dobrovolný přístup je podle Avramopulose těžké prosadit a v minulosti vždy selhal. 

Komise právě proto letos přišla s návrhem řešení ve formě závazných kvót, který ovšem summit EU odmítl. Ještě letos ovšem podle Avramopulose přijde s variantou, jak podobné krize a potřebu přemísťovat uprchlíky uvnitř unie systémově řešit v budoucnu. 

Maďarsko, které dnes nenabídlo nic, je samo ve velmi specifické situaci, protože tato země má sama s nelegální migrací velké problémy a zachytává tisíce lidí. Proto má Chovanec také pochopení pro plot, který nyní maďarské úřady budují na hranici se Srbskem.

Česko nabídlo 1100 míst

Český ministr vnitra ale připomněl, že nynější „hra s čísly“ neřeší základní problém migrace. Diskutovat je podle něj třeba o efektivní návratové politice, o záchytných místech, kde budou migranti pečlivě registrováni, a podobně. ČR by chtělo mít na těchto registračních místech své zástupce, Itálii se to nelíbí. „To je ta debata, která je ještě na pořadu dne,“ poznamenal Chovanec. 

Členské země EU na konci června odmítly návrh Evropské komise na povinné rozdělení 40.000 osob, které velmi pravděpodobně mají nárok na mezinárodní ochranu a jsou nyní v Itálii a Řecku. 

Unijní země se ale zároveň dohodly, že odpovídající počet si v příštích dvou letech rozdělí na dobrovolném základě. Česko následně na neformálním ministerském jednání počátkem měsíce nabídlo 1100 míst, například Německo přes 10.000, Francie přes 6700. Několik dalších zemí ale s žádným příslibem nepřišlo a lucemburské předsednictví EU od té doby o věci intenzivně vyjednává. 

Výsledek dnešní schůzky, který nenaplnil úkol ze summitu EU, není podle Chovance selháním České republiky ani Evropské unie. „Těch 60.000 migrantů může být kapkou v moři, pokud Evropa nezačne svá opatření prosazovat efektivněji,“ zdůraznil český ministr. Připomněl, že 60 procent žadatelů o azyl nárok na mezinárodní ochranu nemá, ale jen 39 procent se daří vracet tam, odkud přišli. 

Český ministr přitom předpokládá, že v případě fungujícího systému registrace v Itálii a v Řecku je Praha připravena přijmout prvních několik stovek migrantů už na konci letošního roku. Většina z českého příspěvku, asi 800 lidí, by dorazila v roce příštím a program by skončil na podzim roku 2017. 

Přesuny se s největší pravděpodobností budou týkat občanů ze Sýrie, Eritreje a možná také Iráčanů a Somálců. Komisař Avramopulos ale zdůraznil, že EU nejde o národnost, ale o důvody, které lidé mají.

Diplomaté opakovaně zdůrazňují, že takzvaní „ekonomičtí“ migranti například z Afriky v azylovém řízení neuspějí a EU má zájem je co nejrychleji vrátit.