Dočekal zabloudil v Lese, kde každý na každého něco hraje

Panství Pařezy, kde se odehrává Ostrovského komedie Les, se na scéně Stavovského divadla proměnilo v rozhlasové studio. Jeho stěny z pohledového betonu dokonce nápadně připomínají interiér Českého rozhlasu. První činohra po Strakonickém dudákovi nebo Tartuffovi v těchto kulisách podstoupila další z pokusů o radikální aktualizaci klasického textu.

Alexander Nikolajevič Ostrovskij napsal Les v roce 1871 s překvapivě současným smyslem pro divadelnost života. Dramatik, který ne nadarmo bývá označován za ruského Shakespeara, vidí dění na panství Pařezy jako směšnou, trapnou a účelovou společenskou komedii - podobně dnes vnímáme třeba kroky politiků a jejich prohlášení. Postavy hry se chovají jako herci na scéně, neboť předstírají, čím ve skutečnosti nejsou, aby dosáhly svého utilitárního cíle.

Statkářka Gurmyžská lačně svádí o desítky let mladšího mladíka, ale demonstruje přitom ušlechtilé pohnutky. Zkrachovalý student Bulatov její touhu s teatrální vášní opětuje, neboť ho zajímají její peníze. A obchodník Vosmibratov se tváří, že od Gurmyžské kupuje les, přitom ji normálně okrádá. Kdo se téhle "hře" nepřizpůsobí, nemá v Pařezech šanci. Aspoň tak to vidí zkušený lokaj Karp.

Když herci hrají, že hrají herce

Do této společnosti, kde nakonec každý na každého hraje divadlo, přivede autor komedie dva skutečné herce - Štastlivce a Nešťastlivce, kteří navíc ztělesňují dva protikladné principy života. První je pragmatický optimista, který sebevětší průšvih vnímá jako příležitost pro vtip. Druhý, nenapravitelný idealista, je tragéd libující si v patosu a přímo přitahuje smolné konce. Ti, kteří mají divadlo v popisu práce, jsou tak konfrontováni s těmi, kteří "hrají" v běžném životě.

Moment společenského divadla a role, které v něm hrajeme, zaujal režiséra Michala Dočekala a jeho tým natolik, že se jej pokusili demonstrovat skrze Ostrovského komedii v současných kulisách. Ale nějak se do svých úvah o autenticitě našich životů a nevědomém hraní rolí zapletli. Skvělou zábavu, kterou Ostrovskij v nadčasových charakterech a konverzačních pointách své dobře napsané komedie nabízí, tak pro samé myšlenky divákům pořádně zkomplikovali.

Místo "bohatého starého nábytku", jak tvrdí scénické poznámky ozývající se přes mikrofon z prosklené rozhlasové režie, stojí na jevišti sedačky jako z nějaké moderní čekárny. A když se děj hry posune do lesa obklopujícího statek, rozhrnou se závěsy a objeví se dřevěné obložení stěn. Postavy mají většinou současné kostýmy. V textu ovšem zůstávají drobné odkazy na dobové ruské reálie. Herci někdy hrají postavy z Ostrovského hry, ale jindy hrají herce, kteří v rozhlasovém studiu před mikrofonem hrají postavy z Lesa. A člověk nejednou tone v nejistotě, co je co. Zda sleduje herce, kteří ironizují herecké konvence nebo jen s odstupem interpretují Ostrovského postavy.

Janžurová jako neukojená statkářka

Aktuální "facelifting" postihl i Šťastlivce a Nešťastlivce. V Dočekalově inscenaci se v jejich výstupech stírá jejich vyhraněné vidění světa. Naopak se v nich objevuje téma bavičství, nutnosti zaujmout publikum za každou cenu, třeba pokleslými výstupy.

Iva Janžurová v roli Gurmyžské sice přistoupila na aktualizaci hry, ale herecký instinkt ji uchránil před nějakou krkolomnou interpretací. Po delší době dostala hlavní roli a dala si na ní záležet. Trefně objevila současnou podobu neukojené statkářky. Velmi jí v tom pomáhá kostým i opulentní blonďaté paruky. Hraje ji jako zestárlou excentrickou milionářku, podobnou těm, jejichž milostné avantýry a sňatky s pohlednými mladíky plní bulvární časopisy.

Také Igor Orozovič v roli jejího milence zdařile naplňuje představu gigola, který za společenský či finanční profit starší dámě ochotně poskytne své vysportované tělo. Jejich příběh pro diváka drží inscenaci nad vodou. I když se totiž poctivě snažíme na Dočekalovu intelektuální konstrukci přistoupit a některé herecké výstupy samy o sobě obstojí, celek inscenace je dost obtížné "přečíst".

Les

Alexander Nikolajevič Ostrovskij, režie Michal Dočekal

Praha, Národní divadlo, premiéra: 19. března, nejbližší reprízy 25. března a 5. dubna