Ukrajina souhlasí s ruskou humanitární pomocí pro východ
Ukrajinský prezident Petro Porošenko po telefonátu s americkým prezidentem Barackem Obamou schválil humanitární misi Červeného kříže na východní Ukrajině ve spolupráci s Ruskem a Evropskou unií. A to i přes nevoli generálního tajemníka NATO Anderse Fogh Rasmussena.
„Neregistrujeme žádné známky toho, že by Moskva stahovala své vojsko z ukrajinských hranic. Rusové si připravují záminku pro možnou budoucí ilegální vojenskou operaci na Ukrajině,“ řekl Rasmussen agentuře Reuters.
Podle mluvčího ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrije Lysenka je u ukrajinských hranic připraveno 45 tisíc vojáků ruských ozbrojených sil. Dále by se tam mělo nacházet 160 ruských tanků, 1360 obrněných transportérů, 390 děl a raketometů, 129 bojových letounů a 137 útočných vrtulníků. Ruská armáda na hranicích s Ukrajinou údajně rozmístila i 150 raketových systémů Grad.
Představitelé Červeného kříže zdůraznili, že jejich organizace se hodlá humanitární mise na východě Ukrajiny zúčastnit pouze pokud se všechny strany – Moskva, Kyjev i separatisté na dodávkách pomoci shodnou.
Mise má podporu Obamy i EU
Akci podporuje i americký prezident Barack Obama a další evropští politici. Samozřejmě za podmínky, že Rusko konvoj s humanitární pomocí žádným způsobem nevyužije k přepravě svých vojáků nebo armádní techniky. Před podobnými akcemi jakéhokoliv „jednostranného vojenského charakteru“ Putina varoval i předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Ten poté telefonicky hovořil i s Porošenkem. Údajně však mluvili pouze o situaci v Luhansku. Podle Lysenka se ukrajinské armádě povedlo odstřihnout celý Doněck od kontaktu s Luhanskem, dalšího města drženého proruskými separatisty.
Po humanitární pomoci Ukrajina volá již více než týden. Situace se čím dál více horší. V Luhansku, zcela odříznutém od elektřiny, vody i telefonického spojení s vnějším světem, podle místních úřadů přežívá skoro 250.000 lidí, asi polovička mírového počtu. Město je také bez dodávek potravin, léků a paliva, většina obchodů je zavřená. Kvůli ostřelování je mimo provoz i většina vozů pro odvoz odpadu.
Ostřelování místní chemičky by mohlo vést ke katastrofálnímu úniku toxických látek, které by mohly postihnout lidi v okruhu nejméně 300 kilometrů, tedy i v Rusku a Bělorusku.
Ke katastrofální situaci se blíží i další východoukrajinské město – Horlivka. Tam urputně bojují vládní síly a rebelové, v neděli dělostřelecký granát zasáhl místní katedrálu a zranil šest lidí, kteří se v chrámu schovávali před ostřelováním, oznámila místní diecéze. Ruská média varovala, že každodenní armádní ostřelování místní chemičky by mohlo vést ke katastrofálnímu úniku toxických látek, které by mohly postihnout lidi v okruhu nejméně 300 kilometrů, tedy i v Rusku a Bělorusku.
Události se vyostřily i v Doněcku, kde dělostřelecký granát v noci na pondělí zasáhl věznici: jeden vězeň zahynul, tři utrpěli zranění a více než stovka vězňů utekla, oznámila místní radnice.
"Ve věznici vypukla vzpoura a 106 trestanců uteklo. Část se k ránu do věznice zase vrátila," dodaly úřady. Z uprchlíků se mezitím vrátilo za mříže 34, další prý slíbili, že tak učiní, ujistila vězeňská služba.
V samém městě dělostřelba poškodila tři domy, sklad, sedm garáží a tři automobily. Bez elektřiny se načas ocitlo několik čtvrtí. Palba prý pokračovala i v pondělí ráno.
