Cizí ozbrojenci v zemi? To je vyhlášení války, říká Bělorusko

Pokud na území Běloruska vstoupí ozbrojenci z jiného státu, bude to podle nového zákona považováno za akt agrese. Zároveň to může být příčina k vyhlášení války. Zákonodárci tak reagují na „existující výzvy a hrozby,“ řekl běloruský ministr obrany Andrej Ravkov pro ruský list The Moscow Times.

Pokud cizí země nebo skupina zemí vyšle „ozbrojené skupiny, nepravidelné ozbrojené síly, žoldnéřské skupiny nebo pravidelné ozbrojené síly, které použijí zbraně proti Běloruské republice“, povede to k vyhlášení válečného stavu.

Platí to i v případě, že ozbrojenci přijdou „jménem cizí země nebo skupiny zemí“. Z nové legislativy citovala Svobodná Evropa (RFE/RL). Zákon začne platit 1. února letošního roku.

Čtěte také: Lukašenko je prý v Moskvě v nemilosti. Putin s ním zrušil schůzku

K podobné situaci došlo na Krymu, než jej v březnu anektovala Ruská federace. Na poloostrově se pohybovali vojáci v neoznačených uniformách. Později ruský prezident Vladimir Putin přiznal, že nasadil během anexe ozbrojené síly.

Bělorusko novým zákonem zřejmě vysílá vzkaz Rusku a možná i dalším sousedům, že do vedení země si prezident Alexandr Lukašenko mluvit nenechá.

Země se začíná osamostatňovat také v dalším směru, a to v otázce jazyka a kultury. Lukašenko má významný podíl na úpadku běloruštiny. Jednou prohlásil, že tímto jazykem „nelze vyjádřit nic důležitého“, a sám dával přednost ruštině. V loňském červenci překvapil tím, že část projevu pronesl právě v běloruštině.

V listopadu se pak prezident sešel s intelektuály a spisovateli, které vyzval k podpoře národní kultury a hodnot. Podle britského listu The Guardian začínají být mnohem vstřícnější vůči kampaním na podporu běloruštiny také úřady.

Čtěte také: Lukašenko: Toaletní papír do klobás nedáváme, nejsme Rusové