Zážitková hra na Annu Frankovou. Je to neúcta, bouří se nadace
Nizozemská atrakce: v kůži Anny Frankové
ROZSÁHLÁ FOTOGALERIE
Nadaci Anny Frankové, židovské dětské autorky slavného deníku z dob nacismu, rozhořčila koncepce jedné z populárních únikových her. Pokoj, ze kterého se musí hráči dostat, je vystavěn jako kopie místnosti, kde se Franková s rodiči před nacisty v Nizozemí skrývala. Podle nadace je užití historicky nepřesné a památku dívky i ostatních obětí holokaustu dehonestuje, informoval deník The Guardian.
„Dne 10. května roku 1940 němečtí vojáci překročili hranice Nizozemska. Nyní máte možnost volby: jít do úkrytu a být v kůži Anny Frankové, nebo bojovat proti Němcům a jít do příkopů. Vyberte si moudře, protože kdo ví, co bude dalším krokem Němců,“ láká na stránkách účastníky společnost Thijs Verberne, která bunkr dle úkrytu Anny Frankové vystavěla a pohoršila tak její nadaci.
Ta se proti kontroverznímu konceptu únikové hry ohradila s tím, že vyvolává dojem, že ukrývání se před nacisty za druhé světové války byla vzrušující hra při níž ,,vyhráli“ lidé, kteří byli dostatečně inteligentní a nacistům úspěšně unikli. To označuje za historicky mylné a také silně urážlivé vůči obětem holokaustu.
Ook ‚The Times of Israel‘ weet #Valkenswaard te vinden. Daadkracht gemeente had wind uit de media-zeilen genomen. https://t.co/CWzGY0mc3t
— Walter de Wit (@walterdewit) 19. března 2016
,,Použití pokoje Frankových pro únikovou hru naprosto vylučuje jakoukoli empatii a úctu vůči přeživším obětem holokaustu,“ znělo vyjádření nadace, která v Amsterdamu provozuje její muzeum v budově, kde se nachází i originální byt, jež sloužil rodině jako úkryt.
Společnost Thijs Verberne, která bunkr vystavěný jako úkryt Frankových vystavěla 80 kilometrů od Amsterdamu, se brání tím, že jde o výchovnou záležitost, která lide pomůže, aby se vcítili do situace Frankových a ostatních židů, kteří se před nacisty za války skrývali.
Anna Franková se s rodinou odebrala do úkrytu roku 1942. Po dvou letech ale byli odhaleni a posláni do koncentračního tábora Bergen-Belsen, kde téměř šestnáctiletá Anna roku 1945 těsně před tím, než byl tábor osvobozen, umřela. Posmrtně ji proslavil její deník, který zachycoval život její rodiny ve skrýši. Zveřejnil ho Annin otec, jediný přeživší z rodiny Frankových.
Hra na Annu Frankovou je součástí v posledních letech velmi populárního konceptu tzv. escape games nebo-li únikových her. Ty jsou založené na tom, že si tým lidí zaplatí za to, že je pořadatel zamkne v místnosti, z níž se musí vlastní vynalézavostí a pomocí řešení hlavolamů a úkolů do určitého časového limitu dostat. Hry jsou různě tematické a lidé se ocitají v různých rolích, často inspirovaných filmy, v tomto případě historickou událostí.
