Nezaměstnanost v září klesla k 5 %, přibývá pracovních míst

Nezaměstnanost v Česku v září klesla na 5,2 procenta ze srpnových 5,3 procenta. Bez práce bylo na konci měsíce 378 258 lidí, což je nejméně od prosince 2008. Volných míst je už téměř 141 000, více jich bylo naposledy v srpnu 2008. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Úřad práce ČR.

Analytici podobný pokles nezaměstnanosti očekávali. Za oživením pracovního trhu je například konec dovolených, kdy firmy opět naplno rozjely výrobu. Nadále pokračují sezonní práce a zároveň ještě doznívá turistická sezóna. Loni v září byla míra nezaměstnanosti šest procent a bez práce bylo o téměř 64 000 lidí více.

„Pracovní trh se dostal na úroveň doby před hospodářskou krizí,“ uvedla generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková. V nadcházejících měsících by podle ní mohla nezaměstnanost ještě klesnout. „Zatímco v září 2014 tvořili lidé, kteří byli bez práce déle než rok, 45,7 procenta z celkového počtu nezaměstnaných a o rok později 45 procent, letos jejich podíl klesl na 40,8 procenta,“ uvedla.

Nejvyšší nezaměstnanost zůstává v Ústeckém kraji, kde v září klesla o desetinu procentního bodu na 8,1 procenta. Naopak nejlépe je na tom znovu Plzeňský kraj s mírou nezaměstnanosti 3,6 procenta. O druhé místo se dělí Praha a Královéhradecký kraj s 3,7 procenta.

Čtěte také: Bankovní rada ČNB nevylučuje zavedení záporných úrokových sazeb

Na jedno volné pracovní místo připadá 2,7 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (14,1), Ústí nad Labem (11,6), Chomutov (10). Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo v září 76 regionů, vzrostla pouze na Prostějovsku. Nejnižší nezaměstnanost byla v okresech Rychnov nad Kněžnou a Praha-východ, a to shodně 1,9 procenta. Naopak na Mostecku a Karvinsku se vyšplhala na 10,6 procenta.

Volných pracovních nabízeli zaměstnavatelé 140 993. To je o 1725 více než v srpnu a o 32 420 více než před rokem. Nejvíce volných pozic je v Praze, ve středních Čechách a v Moravskoslezském kraji.

Zaměstnavatelé měli v září největší zájem o pomocné pracovníky ve výrobě, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů, autobusů a tramvají, kováře a nástrojáře, pomocné pracovníky v oblasti těžby a stavebnictví, pracovníky ochrany a ostrahy, slévače, svářeče, kuchaře s výjimkou šéfkuchařů, obsluhu pojízdných zařízení nebo prodavače. Přednost dávali kvalifikovaným specialistům s praxí. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory.

V evidenci Úřadu práce se pak nejčastěji objevují absolventi středních škol a učilišť, především pak škol zaměřených na ekonomiku, administrativu, podnikání, gastronomii (kuchař, číšník), hotelnictví nebo osobní a provozní služby (kadeřník). Naopak velké šance na získání práce v co nejkratší době po ukončení školy mají absolventi vysokých škol, především lékařských fakult, a absolventi technických, zejména strojírenských a elektro oborů. Velká poptávka je také po absolventech řemeslných oborů.