‚Bez Boha se rozpadá společnost i město‘
Rozhovor s Emilem Přikrylem
BEST OF ECHO 2015
1
Výběr toho nejlepšího z Týdeníku Echo. Ze setkání s Emilem Přikrylem si člověk pamatuje nejen cigaretový kouř zakousnutý do oblečení, ale především poťouchlé popichování, které vybízí k trochu jinému pozorování domů kolem nás. Přikryl totiž čte ve stavbách, které nás obklopují, zprávu o stavu české společnosti. Významný český architekt a pedagog se o tom rozpovídal v rozhovoru pro Týdeník Echo.
Celkem dvakrát dostali Češi ojedinělou historickou příležitost budovat svůj svobodný stát, tedy formovat demokratickou společnost a budovat pro ni potřebné zázemí. Poprvé to bylo v říjnu 1918, podruhé v listopadu 1989. Jak jsme s tou druhou šancí naložili?
Hlavní rozdíl je, že první republika měla víru, a my ji nemáme. Naši předci si morálku nebo etiku víry v sobě nesli, kdežto v nás byla nahrazena kšeftem. Za první republiky byla skvělá architektura a kvalitní design, což vycházelo z toho, že se jednotliví tvůrci odráželi od velmi kvalitních základů a měli silné zadání! Po vzniku Československa byla silná společenská poptávka po definování národního stylu. V současné éře globalizace už neurčuje poptávku a směr národní potřeba, ale komerční firmy. Svět ovládají velká individuální jména, jednotliví architekti.
Osvědčení tvůrci ale mohou být zárukou kvality…
Ale ne nutně zdrojem inspirace a posouvání věcí vpřed. Důležitým rysem tvorby za první republiky byla velká důvěra v mladé tvůrce spojená i s ochotou riskovat. Například banky, které potřebovaly budovat nová sídla, měly odvahu vybízet k soutěžím tehdejší mladé architekty. Dnes se mnohem víc sází na jistotu a zavedená jména. V tomhle je podle mého názoru současná společnost omezená, a to už od listopadu 1989 fungujeme déle než první republika. Šance, jaká tady byla po listopadu 1989, byla naprosto unikátní. Bylo to vlastně výjimečné zopakování toho, na co upozorňoval Masaryk při vzniku Československa: takováto období svobody a volnosti moc často nepřicházejí.
