Je referendum jen projevem Tsiprasova slabošství?

Vyhlášení řeckého referenda – „greferenda“, jehož konání v noci na dnešek schválil i řecký parlament – o dalším pokračování úsporných opatření je pro věřitele studenou sprchou. Nemělo by být. Vždyť principálně jde o akt ryzí demokracie. Nechť rozhodne lid. 

Čtěte také: Řecký parlament posvětil nápad s referendem

Lze souhlasit s ministrem financí Janisem Varufakisem, který říká, že k tak zásadnímu rozhodnutí je třeba přikývnutí od více než padesáti procent řecké populace. Proto referendum. Na druhou stranu, situace je tak komplikovaná – a s přehršlí potenciálních nezamýšlených důsledků ať už ve variantě „ano“ nebo ve variantě „ne“ –, že lze objektivně rozhodnout jen stěží. 

Ve své podstatě se tak v Řecku řeší zcela fundamentální otázka: dokáží principy demokracie obstát ve stále složitějším a komplexním světě? K demokracii vždy bude patřit i více emocionality či subjektivity (a, ano, i neinformovanosti), než k technokracii, kterou v tomto případě symbolizuje strana věřitelů. Fundamentálně jde tedy o test, zda technokratický koncept správy věcí veřejných dokáže obstát ve vyhrocené společenské situaci, do níž prostě chtě nechtě vstupují i emoce, neinformovanost a neodbornost.

Dlouho se zdálo, že se technokratem stane nakonec i sám řecký premiér Alexis Tsipras. Volby vyhrál s těžko splnitelným slibem: zmírní úsporná opatření a zároveň zemi udrží v eurozóně. Po pěti měsících jednání mu došlo, že královna Koloběžka I. z něj opravdu nikdy nebude. Uvědomil si, že nejspíše může mít to, nebo ono, ale ne oboje najednou.

Odmítl se však stát technokratem. Technokrat by nakonec kývl na dohodu s věřiteli, byť by to mělo být za minutu dvanáct. Tsipras, zdá se, volí demokracii, ne technokracii. Se vším, co k tomu patří. Hlavně však s rizikem, že zemi uvrhne do ještě hlubšího ekonomického chaosu, který jej dost možná smete. Na druhou stranu, vždy bude moci říkat, že rozhodl lid, ne on. Historii píší vítězové.

To oni určí, zda bude Tsiprasův akt vyhlášení referenda interpretován jako slabošství, skrývání se za vůli lidu, spíše však za emocionalitu a subjektivitu tohoto lidu, nebo jako odvážné následování demokratických principů v pohnuté době. Ať tak či onak, je zjevné, že se v těchto přelomových dnech píší dějiny.

Co bude znamenat odpověď ANO? V co vyústí rozhodnutí NE? Čtěte podrobnou analýzu na partnerském webu informací a dat ze světa investic, trhů a ekonomiky Roklen24.cz