Konec pozitivní diskriminace na amerických školách?

Americká vláda chce nechat vyšetřovat a možná i pohnat k soudu střední a vysoké školy, které při přijímání studentů zvýhodňují příslušníky etnických menšin, a diskriminují tak údajně bělochy. Oznámil to list The New York Times. Ministerstvo spravedlnosti podle deníku sestavuje tým právních expertů, který se praxí označovanou často za „pozitivní diskriminaci“ mají zabývat.

Podporování menšin se pod názvem „affirmative action“ zrodilo v USA v šedesátých letech s cílem odstranit rasovou segregaci a dát všem Američanům stejnou příležitost v práci a ve vzdělávání. Podpora sociálně či rasově znevýhodněných skupin ve školství a veřejném životě se promítla do systému přijímání na střední a vysoké školy, které směly zvýhodňovat černošské a hispánské uchazeče, aby kompenzovaly jejich sociální handicap.

Podle interního dokumentu, který The New York Times získal, mají právníci ministerstva spravedlnosti „prošetřit a možná zažalovat záměrnou rasovou diskriminaci při přijímání na střední a vysoké školy“. Kdo by měl být diskriminován, dokument výslovně neuvádí. Podle stoupenců i kritiků pozitivní diskriminace je ale nepochybné, že ministerská akce je namířena proti zvýhodňování černochů a latinoameričanů.

Americký nejvyšší soud v roce 2007 rozhodl, že střední a vysoké školy nesmějí při přijímání studentů vytvářet „rasové kvóty“, nicméně rasová příslušnost může být jedním z mnoha faktorů, které o přijetí rozhodují. Podle kritiků zachází praxe „affirmative action“ příliš daleko a diskriminuje bělochy na úkor afroamerických uchazečů o studium.

Podle The New York Times se zkoumáním možných žalob nebude zabývat sekce ministerstva spravedlnosti, kde působí kariérní úředníci a experti na školství, ale oddělení složené z pracovníků jmenovaných vládou.

Čtěte také: Trump: Maduro je osobně odpovědný za uvězněné lídry opozice