Vroutek 1945: Za mrtvého Čecha vražda 6 Němců. Zastřelen i kojenec
POVÁLEČNÁ VINA ČECHŮ
PŘÍBĚH
Otřesná pomsta za zabitého Čecha se odehrála přesně přes 70 lety v severočeském městečku Vroutek. Při řádění revolučních gard tu hejtman nechal povraždit celou německou rodinu Hertlových včetně jednoročního dítěte. Jejich ostatky dodnes leží poblíž zdejšího fotbalového hřiště.
Případ rodiny Hertlových je sice jen jedním z mnoha, avšak více než dostatečně ilustruje události divokého odsunu a nezájem komunistické vlády podobné zločiny vyšetřit. Všechno to začalo v prvních červnových dnech roku 1945, kdy se do Vroutku, které se nachází v Ústeckém kraji a které jen stěží najdete na mapě, přistěhoval český dosídlenec František Zelenka. Z rozhodnutí Okresního národního výboru v Podbořanech měl do své správy převzít strojnickou dílnu, která do té doby patřila Němci Adolfu Traugotovi. Voják Wehrmachtu Traugot byl v té době nezvěstný, a proto se nepředpokládaly žádné komplikace při přebírání majetku.
Ke komplikacím ovšem došlo. O přebíraný majetek se přihlásil Traugotův tchán, tehdy 70letý Vincenc Hertl. Podle spisu Státní bezpečnosti z roku 1947, který celý případ popisuje, se Hertl o majetek přihlásil jednak proto, že „chtěl dílnu uchovati pro svého zetě“ a také proto, že „nechtěl jako Němec dopustiti, aby dílna byla převzata Čechem“. Přestože je toto líčení Hertlova motivu nepochybně ideologicky zabarvené a Němci zřejmě šlo především o uchování rodinného majetku, docela dobře ilustruje atmosféru, jež tehdy v česko-německých vztazích panovala.
Ať už Hertla k jeho činu vedlo cokoli, faktem zůstává, že 19. června 1945 v dopoledních hodinách pobodal Zelenku obuvnickým knejpem tak těžce, že český dosídlenec „za několik minut zemřel“. Při činu mu pomáhala 65letá manželka Marie a jejich dcera, 39letá matka tří dětí jménem Gabriela Poláková. Zatímco Hertl bodal, „obě ženy Zelenku přidržovaly, aby nemohl utéci a poškrábaly ho v obličeji“, tvrdí spis StB. Po dokonání krvavého díla Hertl i s manželkou a dcerou utekli do svého domu. Vzhledem k tomu, že všichni pachatelé byli německé národnosti, byl nad nimi vyřčen ortel velmi rychle.
Spis Státní bezpečnosti zmiňuje, že případ vyšetřovali dva strážmistři „společně s pěti členy partyzánské skupiny Černý lev“. Později se k vyšetřovacímu týmu připojili ještě další četníci, okresní soudce a úřední lékař. StB ve svém spisu uvádí, že po provedení pitvy a „řádném“ vyšetření případu, bylo zjištěno, že „čin byl spáchán z nenávisti proti Čechům“ a že je potřeba „příkladným potrestáním provinilců zabrániti dalším napadením Čechů“. „Příkladné potrestání“ prý bylo potřeba, aby šlo úspěšně provést osídlení československého pohraničí.
Na základě zjištěných „poznatků“ okresní hejtman doktor Krása později nařídil „okamžité zastřelení pachatele vraždy Vincence Hertla, jeho ženy Marie Hertlové, dcery Gabriely Polákové a dětí posledně jmenované Manfreda Poláka 12 roků starého, Ferdinanda Poláka 6 roků starého a Bernharda Poláka 1 rok starého“. Smrt dětí, které s případem neměly nic společného, sice byla naprosto zbytečná, ale Čechoslováci zde postupovali starým osvědčeným způsobem – brutálně zabít několik lidí z nepohodlné skupiny a zbytek potom sám dobrovolně odejde „Heim ins Reich“.
V závěru spisu se uvádí, že „popravu zastřelením provedli nezjištění členové skupiny Černý lev v pískovém lomu v místech u staré kabiny hřiště fotbalového klubu“. Po vraždě byl v těchto místech vykopán hrob, do něhož byla mrtvá těla vložena. V úplném závěru je cynicky napsáno, že „čin byl spáchán jako spravedlivá odplata bez zištných důvodů“. Těla mrtvých Němců zde leží dodnes, jak uvádí David Šebesta, který na případ vzpomněl na svém facebookovém profilu.
