Církev chce exhumovat ostatky Toufara. Političtí vězni protestují

Sdružení bývalých politických vězňů nesouhlasí s plánovaným vyzvednutím ostatků římskokatolického kněze Josefa Toufara ze společného hrobu na pražském hřbitově v Ďáblicích. Obává se, aby s Toufarovou exhumací nebyl snížen význam ostatních obětí komunismu uložených v hrobě. V tiskové zprávě to uvedl předseda sdružení Ladislav Bergmann.

Podle Tomáše Petráčka, kterého hradecký biskup Jan Vokál pověřil kauzou Toufarova blahořečení, je exhumace nutná a přeje si ji i Toufarova rodina, která o ni usilovala už v letech 1968 a 1992. Praha se podle radní Evy Vorlíčkové k věci nebude vyjadřovat.

Katolická církev loni zahájila proces, na jehož konci by mohl být Toufar, který byl umučen někdejší komunistickou StB, blahořečen a později i svatořečen. Součástí Toufarova blahořečení je i ohledání ostatků, které chce církev podle Petráčka zvládnout do konce letošního roku. 

"Byl by to (exhumace) neetický, necitlivý a velmi politováníhodný čin a naše organizace je tímto záměrem velmi pobouřena," uvedl Bergmann. Podle něj by spolu s Toufarem museli být exhumováni a identifikováni i lidé v ostatních hromadných hrobech, aby "nebyl degradován význam ostatních obětí komunismu". 

Pro manipulaci s dalšími lidskými ostatky, mezi kterými je řada zavražděných komunistickým režimem, je potřeba mít i souhlas jejich příbuzných, uvedlo v sdružení. Žádá proto, aby "se upustilo od záměru exhumace a nerušil se klid zde odpočívajících, nebo se provedla kompletní exhumace všech obětí pohřbených v hromadných hrobech". 

"Z celého hřbitova se bude odkrývat pouze jedna velmi malá část a tam žádní političtí vězni nejsou. To se ví naprosto určitě," řekl ČTK Petráček. Dodal, že celý proces se bude řídit velmi přísnými státními, archeologickými a církevními pravidly, těla se potom vrátí do země a místo bude uvedeno do původního stavu. 

Státní bezpečnost obvinila kněze Toufara ze zinscenování takzvaného číhošťského zázraku. V prosinci 1949 se v číhošťském kostele při jeho kázání údajně několikrát pohnul kříž na oltáři. Dodnes neobjasněný úkaz se prý později ještě opakoval. Vyšetřovatelé chtěli, aby se kněz přiznal, že pohyb kříže zinscenoval. Toufar byl zatčen a zemřel následkem mučení 25. února 1950 v Praze, bylo mu 47 let. 

Souhlas k Toufarovu blahořečení dala Česká biskupská konference loni v dubnu. Blahořečení je první krokem k tomu, aby mohl být prohlášen za svatého. Složitý církevní proces, při němž se bude zkoumat celý život kněze Toufara, inicioval královéhradecký biskup Jan Vokál, který se s Prahou dohodl i na vyzvednutí Toufarových ostatků z hrobu v Ďáblicích, kde byl pohřben pod falešným jménem J. Zouhar. Odborníci pak pozůstatky prozkoumají. Samotné blahořečení musí ale potvrdit papež.