Studujte na VŠ, i když jste se na ni nedostali

Nedostali jste se na váš vysněný obor na VŠ a chcete to zkusit příští rok? Dobrá, ale co dělat do dalších přijímaček? Možností se nabízí hned několik.

Studujte nultý ročník na vysoké škole

Vysoké školy nabízejí svým uchazečům, kteří neuspěli u přijímaček, možnost na škole přesto studovat, a to v takzvaném nultém ročníku. Tento typ přípravného kurzu najdete na stránkách fakult pod nabídkou celoživotního vzdělávání. Učit vás budou ti samí učitelé, jako kdybyste byli v prvním ročníku. Do školy chodíte na přednášky, skládáte zkoušky, i když ne v takovém rozsahu jako při normálním studiu. Školy pak těmto „nultým“ studentům nabízejí různé výhody. Někteří po úspěšném absolvování nemusejí skládat přijímací zkoušky do prvního ročníku, jinde musejí, ale zase jsou jim uznány absolvované předměty. V nejlepším případě můžete z nultého ročníku přeskočit rovnou do druháku. Ne všechny fakulty ale nulté ročníky vypisují. Obvykle jde o obory, které jsou exponované a hlásí se na ně hodně uchazečů. „Velký zájem o tuto možnost je na Právnické fakultě,“ uvedla mluvčí Masarykovy univerzity v Brně Tereza Fojtová.

Nultý ročník se dělí stejně jako klasické studium na zimní a letní semestr, do školy se chodí obvykle méně, třeba jen jednou týdně. Do nultého ročníku musíte úspěšně složit přijímací zkoušky a za studium se platí. Například na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové zaplatíte za šestnáct sobot 13 310 Kč a hlásit se tam můžete do konce srpna. Na Masarykově univerzitě jsou programy celoživotního vzdělávání mnohem náročnější, trvají i čtyři semestry a třeba na právech vyjdou i na šedesát tisíc korun za jeden akademický rok. Získat tady pak titul, je ale po takovém studiu snazší než jinde.

Nevýhodou je, že jako student nultého ročníku nezískáváte statut studenta. Nemáte tedy nárok na výhody vyplývající z tohoto statusu jako slevy, přídavky, odpočty z daní, zlevněné MHD.

Víc praxe na VOŠ

Místo čekání, zda se vám povede dostat na vysokou školu, můžete zkusit vyšší odbornou školu (VOŠ). Šance dostat se na vyšší odbornou školu je poměrně velká. „V případě, že se rozhodnete později, můžete podávat přihlášku dle novely školského zákona do 20. října a přijímací řízení musí být ukončeno do 31. října. Tím mají nově šanci studovat na VOŠ i maturanti, kteří maturitu konají až v zářijovém termínu,“ komentuje novinku Markéta Pražmová, předsedkyně Asociace VOŠ.

Vyšší odborné školy fungují v ČR už dvacet let. Jejich typickým znakem je důraz na praxi. VOŠ nabízejí jak prezenční studium (tři roky), tak i kombinované (obvykle čtyři roky). Vybírat lze z celkem 170 vyšších odborných škol (113 je veřejných, 45 soukromých a 12 církevních). Poslední tři roky se počet studujících pohybuje kolem 27 tisíc. Největší zájem je podle Markéty Pražmové o obory zdravotnické, sociální práce a pedagogiky. VOŠ nabízejí studium i v ekonomických, zemědělských a technických oborech.

Studium na VOŠ je ukončeno absolutoriem. Absolutorium se skládá ze zkoušky z maximálně tří odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce. Úspěšný absolvent získá diplom a dodatek k diplomu – Europass v českém a v cizím jazyce (anglickém, německém) a může používat za jménem neakademický titul DiS. – diplomovaný specialista v oboru. Europass slouží jako „vstupenka“, kterou deklaruje svůj profil absolventa včetně seznamu předmětů a jejich klasifikaci za celé studium pro případ, že se uchází o zaměstnání v zahraničí.

Na vyšších odborných se platí školné, a to i v případě, že jde o školu veřejnou. Je však jen malé, 2500 až 5000 korun ročně. Na soukromých VOŠ se platí víc, 15 až 30 tisíc korun ročně.

Pokud se po roce studia na VOŠ dostanete na VŠ, můžete se na studijním oddělení vysoké školy informovat, zda vám neuznají některé předměty z VOŠ. Vstřícné v tomto směru bývají zejména soukromé školy. Pokud se absolvent VOŠ přihlásí na vysokou školu, nemůžou se mu ale uznat předměty, které jsou profilové pro daný obor. „Tyto předměty musí student absolvovat na vysokoškolské úrovni, což nelze zajistit jinak, než že je absolvuje v rámci akreditovaného studijního programu. Jedná se zejména o povinné a povinně volitelné teoretické předměty, které vstupují do státní závěrečné zkoušky,“ vysvětluje tajemník Akreditační komise Jiří Smrčka.

Absolventům, kteří chtějí vysokoškolský diplom a nastoupí na tříleté bakalářské studium, tak mohou vysoké školy z předchozího studia uznat jen všeobecné předměty, jazyky, odborné praxe či volitelné předměty. Všechny informace můžete najít i na www.asociacevos .cz, kde je seznam členských škol dle oborů.

Zlepšete si jazyk

Studium jazyků se vždycky vyplatí. Navíc vám na jazykové škole zůstane statut studenta. Studium vám většinou zabere kolem čtyř hodin denně, proto budete mít čas i pracovat nebo se připravovat na přijímačky na VŠ. Například jazyková agentura Jipka nabízí pomaturitní studium jazyka za 23 900 Kč za rok.

Po roce je studium ideální ukončit zkouškou, a to buď státní jazykovou zkouškou nebo ještě lépe pokusit se získat mezinárodní jazykový certifikát. Státní jazykové zkoušky, takzvané „státnice“ patří mezi uznávané zkoušky, ovšem platí jen na našem území. Mezi zahraniční certifikáty jsou asi nejznámější Cambridgeské jazykové zkoušky, které uznává naprostá většina škol i zaměstnavatelů a to jak v ČR, tak v zahraničí. Zkoušky jsou rozdělené podle úrovně (od nejlehčích PET po nejtěžší CPE) i podle typu (všeobecná, obchodní, právní angličtina, atd.). Složit je lze na některém z patnácti zkouškových míst v České republice.

Jazyková zkouška vám pak může pomoci i na vysoké škole pro získání zápočtu nebo zkoušky, někdy dokonce slouží i jako náhrada za bakalářskou či magisterskou jazykovou zkoušku.

Pomaturitní studium, ale ne jazyky

Jít na rok pomaturitního studia nemusíte ale jen na jazykovou školu; například u vzdělávací společnosti Tutor můžete takto studovat třeba žurnalistiku, psychologii či lékařství. Například za pomaturitní studium Lékařství zaplatíte tu 22 999 Kč za 400 lekcí, které se konají od října do dubna. Tutor vám garantuje, že pokud se na vysokou školu nedostanete, vrátí vám polovinu školného. Statut studenta mít nebudete. Dobré je tuto variantu zkombinovat s jazykovým studium popsaným výše.

Nestudujte, pracujte

Další variantou, jak zaplnit rok, je pracovat. Status studenta vám zůstane až do 31. srpna 2016. To znamená, že na hledání práce máte celé léto. Pokud nic nenajdete do konce prázdnin, měli byste se přihlásit na pracovní úřad, který za vás bude platit sociální a zdravotní pojištění. Pokud se vám podaří najít práci v oboru, bude to pro vás velký přínos. Praxe je v dnešní době k nezaplacení. Personální agentury už několik let opakují, že jedním z velkých kladů je začít nabírat pracovní zkušenosti co nejdříve to jde a neodkládat to až po vystudování vysoké školy.