Snad nás Trump odvede z klimatických dohod

Vedle zatím neprokázaného podezření na spolupráci s Kremlem během kampaně se v prezidentství Donalda Trumpa dějí i dramata s reálnou podstatou – například souboj v jeho týmu o to, jestli Spojené státy mají vystoupit z mezinárodních smluv na omezení emisí skleníkových plynů. Richard Lindzen, jeden z nejznámějších klimaskeptiků mezi světovými vědci, zorganizoval letos v únoru výzvu několika stovek vědců Trumpovi, aby odvolal podpis USA pod mezinárodní dohodou z Ria z roku 1992, jíž byl položen základ pro následné smlouvy z Kjóta a Paříže. V těch se signatářské země zavazují snížit své emise skleníkových plynů tak, aby se planeta neoteplila o víc než dva stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou. Pokud by Trump mezinárodním smlouvám na omezení emisí ukázal záda, byla by to radikální změna s důsledky pro celý (západní) svět.

Mezitím už Emmanuel Macron mainstreamové klimatology z USA ostentativně pozval do Francie. Doma Trumpovi obrat od dosavadní politiky vymlouvají jeho dcera Ivanka a zeť Jared Kushner. Jak to dopadne? A která strana ve sporu mezi vědci o to, jestli se planeta významně otepluje a nakolik za to může průmyslová činnost, vlastně zažívá perzekuci?

Ve své výzvě Trumpovi navrhujete, aby se USA stáhly z Konvence o klimatické změně, přijaté na summitu OSN v Riu roku 1992. Proč se zaměřujete na Rio a ne na rok a půl starou dohodu z Paříže?

Protože Rio se zdá být nejjednodušší cestou ven. Existuje argument, že odejít od Pařížské dohody (přijaté v roce 2015; signatářské země se zavazují každá ke svému individuálnímu příspěvku v boji proti emisím – pozn. red.) by bylo složitější a mohlo by to trvat několik let. Že s naším odchodem musejí souhlasit ostatní signatáři. Zato když vystoupíte z Ria, ruší se tím i vaše závazky, které jste udělal v dalších 25 letech, a to včetně Paříže. Druhá nejjednodušší cesta ven by byla brát Paříž jako smlouvu podléhající schválení v americkém Senátu, kde by bezpochyby neměla nutnou dvoutřetinovou většinu. A v takovém případě bychom ji mohli považovat za smlouvu, kterou Spojené státy vůbec nepodepsaly. Podle ústavy všechny mezinárodní smlouvy musejí být schvalovány Senátem. Obama pracoval mimo toto schéma a vlastně nikdo přesně neví, jestli má jeho souhlas s Pařížskou dohodou právní sílu.

Jakou vidíte šanci, že se prezident Trump zachová podle vašich rad?

Vidím to padesát na padesát. Myslím, že chytřejší budeme nejpozději letos na podzim. Dnes je v USA velmi těžké vyznat se ve skutečném dění. Trump si stěžuje na fake news – a je to oprávněná stížnost. Až dosud New York Times, Washington Post a většina televizních kanálů o Trumpovi vždycky něco reportují, a pak se ukáže, že to bylo mimo. Takže když nám tvrdí, že Ivanka se svým mužem Jaredem Kushnerem nebo ministr zahraničí Rex Tillerson chtějí, abychom zůstali v Pařížské dohodě, já nevím, jestli je to pravda. Trump sám není ideologický, navíc se netváří, že by měl vědeckou erudici. Může mít sklon rozhodnout se tak, jak to pro něho bude nejschůdnější. Ale možná nejdůležitější bude, že v kampani prostě dal slib z klimatických smluv odejít.

Každopádně loni na podzim lidi nevolili Ivanku nebo Jareda, ale Donalda.

Ano, a on to ví. Má dva vědecké poradce, Williama Happera a Davida Gelerntera. Oba jsou to velmi inteligentní lidé. Bill zmiňoval, že o tom s Trumpem diskutoval a Trump že mu říkal: Musíte chápat, že moje dcera je mladá a ještě tomu nerozumí. Kdo ví, jak se to celé vyvine.

Proč by se vlastně Ivanka a její manžel Jared Kushner tak angažovali pro setrvání v Pařížské smlouvě?

Jsou to mladí lidé, vyrostli v propagandě o lidmi zaviněném globálním oteplování, před tím, než se otec rozhodl kandidovat na prezidenta, byli demokrati. Když vyrůstáte v New Yorku v jisté společenské vrstvě, každý kolem vás je věřící. To se stalo u několika CEO z velkých firem, které znám. Jejich manželky trvaly na tom, že musejí přestoupit na tuto víru, protože jinak by s nimi jejich kamarádky přestaly mluvit.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.