Babišův člověk zametá stomilionový průšvih

Druhého února oznámilo ministerstvo financí, že dosavadního šéfa Auditního orgánu, zkušeného experta Evžena Mrázka nahradí třicetiletý právník Stanislav Bureš. Osmnáctého února už Bureš oznámil kontrolnímu výboru sněmovny, že přehodnotil Mrázkův postup v případu CEITEC.

Mrázek zahájil loni v říjnu mimořádný audit, který měl zjistit, jestli Masarykova univerzita nezmanipulovala stomilionovou zakázku na nákup dvou magnetických rezonancí pro výzkumný ústav CEITEC. Zároveň měl ověřit, jestli brněnští vědci nenakoupili přístroje s předražením až o polovinu.

Auditoři v předběžné zprávě pro kontrolní výbor v prosinci oznámili, že univerzita opravdu porušila dotační předpisy. Koupila totiž rezonance od firmy Siemens bez veřejné soutěže se zdůvodněním, že právě tyto přístroje jsou nezbytné pro jejich výzkum. Podle auditorů ovšem dostatečně neprokázali, že opravdu šlo o jedinou možnost a že se ke stejnému vědeckému účelu nedaly použít přístroje jiných firem. Mrázkovi lidé zároveň ohlásili, že definitivní verdikt předloží během ledna. Pokud by své stanovisko nezměnili, nemohla by Česká republika žádat o proplacení přístrojů.

Bureš předstoupil ve čtvrtek před kontrolní výbor s jiným poselstvím. „Auditní orgán byl do případu CEITEC vtažen opravdu nešťastně,“ prohlásil na úvod. Jeho auditoři totiž nesmějí kontrolovat projekty, pokud příjemce nepožádá o proplacení svých nákladů. To se však dosud nestalo. Proto také auditní orgán nemůže vydat verdikt o tom, jestli byly evropské předpisy porušeny nebo nebyly.

Takové vysvětlení členy kontrolního výboru uklidnilo a většinou poslanců ANO a ČSSD odhlasovali usnesení, podle kterého proplacení projektu nic nepřekáží.

Manévry Mrázkova nástupce

Nový šéf Auditního orgánu, který personálně podléhá ministru financí Andreji Babišovi (ANO), nepopsal poslancům možnosti svého úřadu přesně. Jeho lidé skutečně nemohou zahájit tzv. „audit operace“ u nějakého projektu, pokud nedošla žádost na jeho proplacení. Bez ohledu na to však mohou zahájit tzv. „audit systému“ a vybrat si k němu stejný neproplacený projekt. Dokonce mohou zahájit kontrolu úplně libovolného projektu podle českého zákona o finanční kontrole.

Ředitel Bureš svým manévrem pohřbil dosavadní zjištění ministerských auditorů. Nejdůležitější byl posudek znalce na zobrazovací techniku Martina Mayera. Ten zpochybnil tvrzení expertů Masarykovy univerzity, podle kterých neměla veřejná soutěž smysl, protože pro jejich vědecké účely bylo nezbytné koupit právě rezonance s výkonem tři tesly od Siemensu. „Světová centra výzkumu mozku a mysli už tříteslové rezonance nepoužívají. Používají se sedmi-, devíti- nebo dokonce dvacetiteslové přístroje,“ upozornil expert. Vědecké přístroje srovnatelné kvality přitom vyrábějí různé firmy, mezi kterými je možné rozhodnout v otevřené soutěži. Využití rezonancí s výkonem tři tesly se podle Mayera už před třemi lety omezilo na zdravotnické účely.

Návrat před rok 2012

Zpátečkou v brněnském případě odvrátil šéf auditorů Bureš významné riziko pro ministryni školství Kateřinu Valachovou (ČSSD). Pokud by kontrola popsala selhání v případu CEITEC, logicky by následoval další nepříjemný audit, tentokrát celého dotačního programu na podporu výzkumu, ve kterém Česká republika v letech 2007-13 rozdělila padesát miliard korun.

Vzniká však riziko pro celou vládu Bohuslava Sobotky. Auditní orgán se svou vstřícností k ministryni školství dostává do podezření, že ztratil nezávislost a pracuje pod politickým vlivem. Proto nejde vyloučit, že jeho postup v případu výzkumných dotací prověří v nejbližších měsících Evropská komise. Prokázaná závislost Auditního orgánu na politicích přitom byla hlavním důvodem, proč Brusel v roce 2012 úplně zrušil proplácení eurodotací.