Obama se sešel s disidenty, pak potřásl rukou Castrovi
Historický summit
AKTUALIZUJEME
V panamské metropoli začal v pátek místního času celoamerický summit. Na jeho slavnostním zahájení se potkali také americký prezident Barack Obama a kubánský vůdce Raúl Castro, na které se kvůli oteplování vztahů mezi oběma zeměmi soustřeďuje největší pozornost. Oba státníci si potřásli rukou.
Předtím prošli po slavnostním červeném koberci v rozmezí jen několika minut po sobě, upozornila agentura AP. Obama byl poslední ze státníků amerického kontinentu, které panamský prezidentský pár na zahájení summitu uvítal. Jeden reportér venezuelské televize umístil videozáznam dnešního setkání obou politiků na internet. Je na něm vidět, jak si uvolněně uprostřed davu hostů několikrát stisknou ruku a krátce spolu hovoří. Setkání z bezprostřední blízkosti přihlížel generální tajemník OSN Pan Ki-mun a kubánský ministr zahraničí Bruno Rodriguez.
Bílý dům uvedl, že setkání bylo neformální a že státníci nevedli žádný závažný rozhovor. Obama se má s Castrem, s nímž se osobně potkal poprvé na pohřbu bývalého jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely v prosinci 2013, ještě jednou sejít později v průběhu dneška. USA i Kuba vnímají summit jako další krok ke zlepšení vztahů, o čemž svědčí i čtvrteční panamská schůzka šéfů diplomacie obou zemí, kteří ji označili za velmi plodnou. Podle některých pozorovatelů by Obama během summitu mohl oznámit vyškrtnutí Kuby z amerického seznamu států podporujících terorismus, o něž Havana velmi usiluje.
Na seznam se Kuba dostala v roce 1982 zejména kvůli podpoře baskické separatistické organizace ETA a kolumbijských povstalců z hnutí FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie). To, že se Kuba stále nachází na seznamu, je zásadní překážkou na cestě k normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi a ke znovuotevření jejich ambasád.
Kubánská delegace je vůbec poprvé na v pořadí sedmém celoamerickém summitu, který se bude zabývat řadou témat od podpory demokracie v regionu až po ochranu životního prostředí. Po slavnostním zahájení akce se pozvaní nejvyšší představitelé scházejí k oficiální večeři. Obama se setkal v pátek krátce před zahájením summitu s několika kubánskými disidenty, které ujistil, že USA stojí po jejich boku. „Vzhledem k tomu, že Spojené státy zahajují novou kapitolu vztahů s Kubou, doufáme, že to vytvoří prostředí, ve kterém se zlepší život kubánského lidu,“ řekl americký prezident. Zároveň dodal, že nejde o to, že by to prosazovaly USA, ale že by samotní Kubánci ze všech skupin obyvatelstva měli „díky svému talentu, vynalézavosti a tužbám“ spolu komunikovat a rozhodnout, jaká je nejlepší cesta k jejich prosperitě.
USA změnily postoj
Sdělovací prostředky také zaznamenaly výrok amerického prezidenta týkající se Latinské Ameriky, který pronesl rovněž před začátkem summitu: „Doby, kdy jsme si tak často mysleli, že Spojené státy mohou beztrestně intervenovat, jsou pryč,“ prohlásil. Připomněl tak období 20. století, kdy USA podporovaly vojenské režimy nebo alespoň ozbrojený odpor v Latinské Americe nebo vojensky přímo intervenovaly, jako například v roce 1989 v Panamě, kde svrhly režim generála Manuela Noriegy.
Na tuto událost upozornil v pátek venezuelský prezident Nicolás Maduro, když po příletu ihned navštívil památník obětí invaze USA do Panamy a prohlásil, že by k něčemu podobnému již nemělo dojít. Maduro po předchozích ostrých prohlášeních na adresu Washingtonu řekl, že by v Panamě mohlo dojít k obratu k lepšímu. Mezi USA a Venezuelou doutná diplomatický spor kvůli Obamově výnosu, který označil levicí ovládanou jihoamerickou zemi za ohrožení bezpečnosti Spojených států. Bílý dům tento týden prezidentův neobvykle tvrdý přístup mírnil.
Madura v pátek ovšem uvítali na místě i protesty Venezuelanů žijících v panamské exilu, a to boucháním do hrnců. V Panamě žije velká komunita Venezuelanů, kteří uprchli před režimem Madurova předchůdce Huga Cháveze.
