‚Teroristé by nešli s uprchlíky. Přiletěli by první třídou‘
šéf bezpečnostního výboru:
ROZHOVOR
2
Evropa ztrácí přehled o lidech, kteří se pohybují na jejím území. Potenciál pro růst kriminality je přitom u imigrantů obrovský, říká v rozhovoru pro deník ECHO24.cz šéf bezpečnostního výboru sněmovny Roman Váňa (ČSSD). Podle něj Česko své hranice dávno hlídá a imigranti to vědí. I proto se nám zatím spíše vyhýbají. Na tom nic nezmění ani kvóty, které jsou pro politiky z východu i západu Evropy jen zaklínadlem.
Jaký je hlavní bezpečnostní problém Evropy v souvislosti se současnou migrační krizí?
Hlavní problém Evropy je, že ztrácíme přehled a kontrolu nad lidmi, kteří se tu pohybují. Jsou to často lidé, kteří cíleně zastírají svoji identitu, nedávají otisky prstů, vyhýbají se registračním místům, nepřiznávají jméno, věk, ani odkud pocházejí. To je pro celou Evropu reálné bezpečnostní riziko. Nic o nich nevíme.
Jsou ti lidé potenciálně nebezpeční?
Ano, ale nemusí to hned být teroristé, to je jasné. Teroristé by k nám nevstupovali takto složitě. Ti přiletí letadlem, první třídou, když budou chtít. Nicméně podhoubí pro kriminalitu je u imigrantů obrovské. Pokud nejsou zatím spojení s žádnou kriminální činností, když pominu, že jsou tu nelegálně, tak si je jejich kriminální živly minimálně velmi jednoduše najdou. Časem u uprchlíků navíc přijde frustrace. Ti lidé nedostanou práci, bydlení a peníze, jaké si vysnili. To s sebou přinese problémy.
Už v červnu jsme spolu mluvili o možném uzavírání hranic a zvýšených kontrolách jako o krajní možnosti, která ale nad Evropou visí. Teď se to děje. Zvládne Evropa současný příliv uprchlíků odbavit?
Současné množství ještě nemusí být problém. Milion, milion a půl lidí, to je řešitelné číslo, které se v Evropě rozpustí. Problém je jinde. Němci říkají, že zvládnou přijmout půl milionu lidí ročně. A letos už jich vzali milion, příští rok se jim to nejspíš také vymkne. Musíme navíc počítat s možností spojování rodin. Ti, co tam budou jako azylanti, zavolají svým rodinám, ať přijedou. To je dalších tři až pět milionů lidí a celý problém nabude neřešitelných rozměrů. Musí se změnit pravidla. Jinak hrozí, že se bezpečnostní systém v některé zemi zhroutí, vlna utečenců se nezastaví, ale půjde dál a zaplaví nás.
Nám kvóty jinak mohou být úplně fuk, protože tady stejně nikdo nezůstane. Mohli bychom říci, že přijmeme deset tisíc lidí, protože druhý den budou zase pryč. Ale my kvóty odmítáme principiálně, protože jsou hloupé a nefunkční.
Jak by měla unie pravidla změnit?
Podle mě se změní Schengen v tom smyslu, že už nebude volný pohyb pro všechny osoby, ale jen pro občany v rámci Schengenu. A změní se nepochybně pravidla azylového řízení. Dnes je totiž nárokové. Řeknete kouzelné slovo: azyl a pustí vás do Evropy. To se také změní. Budeme si vybírat, jestli a komu pomůžeme.
Mají být součástí změny pravidel i kvóty? Vaše koaliční vláda i pravicová opozice je odmítají. Je to směrem k evropské politice poměrně vzácná shoda…
Kvóty jsou symbol a zaklínadlo, se kterým pracují obě strany. Pro západní politiky to není řešení, ale symbol solidarity a toho, že všichni jsou na tom stejně špatně. Pro nás je to zase symbol rozumu a toho, že povinné přerozdělování nic nevyřeší. Nám kvóty jinak mohou být úplně fuk, protože tady stejně nikdo nezůstane. Mohli bychom říci, že přijmeme deset tisíc lidí, protože druhý den budou zase pryč. Ale my kvóty odmítáme principiálně, protože jsou hloupé a nefunkční. Kvóty mohou fungovat jen na dobrovolné bázi všech stran. Tedy i uprchlíků.
To je skutečně problém a my proto ve sněmovně podáváme pozměňovací návrh k zákonu o azylu, podle kterého jim dáme alespoň na vlak. Přesně z toho důvodu, aby nemuseli zůstat stát bez peněz někde na nádraží. Takže budou moci odjet za hranice, kam budou chtít. Dostanou zhruba 400 korun, což je sice malá částka, ale na odjezd stačí.
Co by v současné situaci – i vzhledem ke krokům našich sousedů – měla dělat Česká republika?
Všechny evropské státy zatím předstírají, že dodržují Schengen. Dělají namátkové kontroly, nebo jen pošlou pár stovek policistů navíc na hraniční přechody. Jako by se nic nedělo. To je ale jen předstírání. A my to děláme také. Předstíráme, že hranici nehlídáme, ale už dávno je hlídaná. A ono se to ví, takže proto je Česká republika šedý ostrůvek na mapě azylantů. Protože všichni vědí, že jich většinu chytneme a že se to nevyplatí. To je sice správná cesta, ale není to řešení. Proto naši politici volají v Bruselu, že se musí něco změnit. Partneři ale zatím neposlouchají. Jako by se zasekli. Jen na nás zvyšují tlak a vlastně nás začínají vydírat. To je známkou toho, že jsou ve stresu a že to nezvládají. My jsme včas vyhodnotili rizika.
Čtěte také: Vyhněte se šedivému Česku, radí manuál pro uprchlíky
Jak budeme v příštích měsících řešit situaci s uprchlíky v Česku? Co se s nimi děje po odchodu z táborů?
Buď dostanou azyl – a pak začne celý mechanismus jejich integrace do společnosti -, nebo ho nedostanou a pak jsou vyhoštěni. Pokud je to možné, tak do země, z níž k nám přichází. Ale pokud to možné není, tak dostávají příkaz k opouštění republiky a měli by se vydat někam jinam. Odcházejí většinou do Německa.
Často ale opouští detenční zařízení bez jakýchkoliv financí. Jak se dostanou ze země?
To je skutečně problém, a my proto ve sněmovně podáváme pozměňovací návrh k zákonu o azylu, podle kterého jim dáme alespoň na vlak. Přesně z toho důvodu, aby nemuseli zůstat stát bez peněz někde na nádraží. Takže budou moci odjet za hranice, kam budou chtít. Dostanou zhruba 400 korun, což je sice malá částka, ale na odjezd stačí. Snad se nám to podaří schválit do konce roku.
