Babišův resort ignoruje Ústavní soud. Kontrolní hlášení nezmění
POSTUP MINISTERSTVA FINANCÍ
AKTUALIZOVÁNO
Foto: Facebook ministerstva financí
Na konci minulého roku Ústavní soud rozhodl, že v kontrolním hlášení DPH jsou dva problémy, které je třeba opravit. Ministerstvo financí, kterému šéfuje Andrej Babiš (ANO), se ale v jednom případě rozhodlo, že jej řešit vůbec nebude a chybu v zákoně nenapraví. Důvodem podle ministerstva je, že do podzimních sněmovních voleb by změna v zákoně nestihla projít legislativním procesem. Sama náměstkyně ministra financí Alena Schillerová přitom v lednu prohlásila, že takové (ne)řešení by bylo „hozenou rukavicí Ústavnímu soudu“. Přesně k tomu nyní došlo.
Ústavnímu soudu v kontrolním hlášení vadilo zasílání výzev emailem a vymezení údajů, které může finanční správa po plátci chtít. Zatímco s první výtkou se resort financí vypořádal snadno, tu druhou se rozhodl prakticky vůbec neřešit. Ústavní soud přitom ve svém zdůvodnění jasně uvedl, že vymezení údajů musí být ukotveno v zákoně.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
„Ústavní soud dospěl k závěru, že zákon musí blíže vymezit alespoň okruh údajů, které musí plátce sdělovat – tato potřeba je o to naléhavější, že plátci musí poskytovat údaje pravidelně a v elektronické podobě,“ píše se ve zdůvodnění soudu. Zásah ústavních soudců v tomto bodě vstoupí v platnost až 31. prosince 2017 a ministerstvu financí tak dal téměř rok času na to, aby zákon upravilo.
Resort financí se ale rozhodl, že nebude v zákoně nic měnit. „S ohledem na délku standardního legislativního procesu a skutečnost, že mandát Poslanecké sněmovny končí na podzim tohoto roku, je zjevné, že letos již není možné provést seriózní novelu zákona o dani z přidané hodnoty,“ píše se v tiskové zprávě ministerstva z minulého týdne.
Ministerstvo jen ujišťuje, že požadované údaje ve formuláři kontrolního hlášení nebude nijak měnit. Po zrušení daného ustanovení v zákoně se prostě jen odkáže na daňový řád. „Stavu, který nastane po účinnosti zrušení ustanovení, tj. období po 31. prosinci 2017, se není zapotřebí obávat. Absenci tohoto zrušeného speciálního pravidla vyplní obecné pravidlo obsažené v daňovém řádu, který se pro správu daně z přidané hodnoty použije subsidiárně jakožto obecný právní předpis,“ píše se dále v tiskové zprávě.
„Předně ministerstvo ignoruje výslovně uvedený závěr Ústavního soudu, že si finanční správa nepřípustně přisvojila moc zákonodárnou, jelikož jen ona sama dnes rozhoduje o rozsahu informací požadovaných v kontrolním hlášení,“ uvádí předseda unie Ondřej Lichnovský. „Dále však ministerstvo popírá závěr Ústavního soudu, že zrušením předmětného ustanovení ztrácí kontrolní hlášení svůj smysl – jinými slovy je Ústavnímu soudu sdělováno, že daním vůbec nerozumí,“ dodává Lichnovský.
Ministerstvo se tak jednoduše odkazuje k daňovému řádu, konkrétně ke třetímu odstavci paragrafu 9. Tam se píše, že správce daně může shromažďovat osobní údaje a jiné údaje, jsou-li potřebné pro správu daní, a to jen v rozsahu, který je nezbytný pro dosažení cíle správy daní.
Sama Schillerová přitom na konci ledna označila tento postup za nejhorší možný. Když se jí v pořadu Otázky Václava Moravce moderátor zeptal, jak se s rozhodnutím soudů vypořádá, odpověděla: „To znamená, že v tuto chvíli v podstatě bychom se mohli opřít o daňový řád, ale to bych považovala trošku jako hozenou rukavici Ústavnímu soudu a určitě bych to nepreferovala tento postup,“ uvedla náměstkyně. Právě o daňový řád se ale nakonec resort „opřel“.
Ústavní soud počínání ministerstva financí nekomentoval. „Ústavnímu soudu obecně nepřísluší komentovat tiskové zprávy jiných institucí, a to ani těch, které jsou vydávány v reakci na jeho rozhodnutí, případně poskytovat nějaký jejich rozbor či výklad,“ uvedla pro server Echo24 tisková mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.
„Domníval jsem se, že v právním státě má každá státní instituce určité postavení a s tím je spojen i respekt ostatních institucí, pro které jsou rozhodnutí této instituce závazná,“ okomentoval pro server Echo 24 Jan Rambousek z Unie daňových poplatníků. Ten navíc upozornil na to, že to není poprvé, kdy k nerespektování rozhodnutí soudu došlo. „Praha nerespektuje rozsudek Městského soudu ve věci Uber, generální finanční ředitelství neakceptuje rozsudky Nejvyššího správního soudu ČR ve věci úroků ze zadržovaných nadměrných odpočtů ve věci Kordárna a navazujících rozsudků. To jsou všechno titulky z novin a každodenní fakta, které ve mne v poslední době vyvolávají beznaděj,“ dodal Rambousek.
‚Kontrolnímu hlášení hrozí v roce 2018 fiasko‘
Unie daňových poplatníků ČR již v minulosti poukazovala na to, že se finanční správa odmítá řídit závěry soudů. „Aby se však jednoznačné výtky Ústavního soudu nejenom ignorovaly, ale ještě prezentovaly v podstatě za úspěch, jak vyplývá z aktuálního názvu tiskové zprávy ministerstva, považuji za ztrátu veškeré soudnosti,“ komentuje aktuální přístup ministerstva předseda Unie daňových poplatníků Ondřej Lichnovský.
Unie daňových poplatníků ČR upozorňuje, že nepodřízení se jednomyslnému závěru všech Ústavních soudců je nezodpovědným hazardováním s osudem správy daní v roce 2018.
Nebude-li přijata adekvátní náhrada Ústavním soudem zrušeného ustanovení zákona, nemělo by již kontrolní hlášení být finanční správou požadováno. Jinak to povede k situaci, která není slučitelná s principy právního státu – finanční správa totiž není nadána mocí zákonodárnou, aby mohla rozhodovat o tom, co vše se bude povinně uvádět do kontrolního hlášení.
