Mnichov denně zaplavují tisíce migrantů. Merkelová čelí kritice
Problémy v Německu
NOVÉ
Do Mnichova v neděli podle bavorských úřadů dorazilo 8600 uprchlíků z Rakouska, přes které vlaky a autobusy běžence přivezly od maďarských hranic. Za sobotu to přitom bylo asi 6800 migrantů. Mnoho spojů proto v bavorské metropoli už nezastavuje a pokračuje v cestě do dalších spolkových zemí. Kancléřka Angela Merkelová čelí za postup v uprchlické krizi kritice, ještě v neděli večer měli o situaci jednat špičky německé vládní koalice.
„Organizaci (na mnichovském hlavním nádraží) jsme změnili tak, že mnoho vlaků z Vídně v Mnichově už nezastavuje a pokračuje do Berlína, Severního Porýní-Vestfálska a Bádenska-Württemberska,“ řekl podle webu listu Die Welt mluvčí bavorské policie Thomas Baumann. „Takto si budou moci místní úřady a pomocníci vydechnout,“ dodal.
Rakouské úřady předpokládají, že za dnešek do Německa odjede dalších asi 10 000 lidí. Jak uvedla v neděli odpoledne německá policie, zatím jich dorazilo na 6 000. V Německu si je jednotlivé spolkové země rozdělují podle počtu obyvatel a podle své hospodářské síly. Zvláštní vlakový spoj odvezl například 570 lidí do durynského Saalfeldu, odkud jich více než polovina pokračovala do Drážďan. Tam budou ubytováni ve škole pro důstojníky. Jiné autobusy rozvezly uprchlíky do Hamburku nebo Dortmundu. Na každé zastávce migranty srdečně zdravili místní lidé, rozdávali jim jídlo nebo hračky pro děti.
Willkommensgruß für #Flüchtlinge in #München pic.twitter.com/vjDLVyab0i
— Nina Bovensiepen (@NinBov)
5. Září 2015
K rychlé humanitární pomoci pro migranty putující Evropou vyzvali sociální demokraté (SPD), koaliční partner křesťanských demokratů kancléřky Merkelové. „Žádný slušný člověk nemůže zůstat chladný a přezíravý tváří v tvář takovému utrpení,“ citovala agentura AP Thomase Oppermanna, který je považován za vlivného člena SPD. Oppermann navrhuje, aby uprchlíci byli spravedlivě rozděleni po celé Evropě. „Kdokoliv odmítá vykonat svůj díl práce, vyvolává otázku, zda může být součástí Evropy,“ řekl.
K zemím, které se nejhlasitěji bouří proti zavedení unijních kvót na rozdělení migrantů mezi jednotlivé státy osmadvacítky, patří Česká republika, Slovensko či Maďarsko. Přitom jde o země, jejichž obyvatelé za komunismu utíkali na Západ. V případě Maďarska to bylo třeba po potlačení povstání v roce 1956, v případě Československa po roce 1968.
Čtěte také: Příliv uprchlíků ustal. Na maďarsko-rakouské hranici klid
Německé úřady odhadují, že letos by o azyl v Německu mohlo požádat až 800 000 lidí. Jen v srpnu bylo v zemi registrováno přes 100 000 žadatelů o azyl. Německá kancléřka Merkelová a maďarský premiér Viktor Orbán se v telefonickém rozhovoru shodli, že rozhodnutí Berlína vpustit uprchlíky do Německa bylo jen „přechodné a bylo učiněno z humanitárních důvodů,“ uvedl mluvčí německé vlády. V EU jinak platí takzvané dublinské dohody, podle kterých musí žádost o poskytnutí azylu projednat ta země, v níž uprchlík poprvé vstoupí na půdu Evropské unie.
I německé ministerstvo vnitra ostatním členským zemím EU vzkázalo, že musí dodržovat pravidla týkající se zpracování žádostí o azyl. Zopakovalo, že rozhodnutí Berlína dovolit tisícům migrantů z Maďarska dostat se až do Německa bylo „výjimkou a neznamená to, že dublinská pravidla již neplatí“.
Rakouský kancléř Werner Faymann v neděli uvedl, že už nastal čas odvolat mimořádná opatření, která umožňovala neomezený příliv tisíců uprchlíků z Maďarska přes Rakousko do Německa. „Vždy jsme říkali, že jde o mimořádnou situaci, ve které musíme jednat rychle a humánně. Pomohli jsme více než 12 000 lidí v nouzové situaci. Nyní se musíme posunout krok po kroku ke zrušení mimořádných opatření a k normálu, v souladu s právem a důstojností,“ prohlásil Faymann po „intenzivních rozhovorech“ s německou kancléřkou a maďarským premiérem Viktorem Orbánem.
