TÝDENÍK ECHO: Problémy elektromobility, jak Trump změnil svět a pohřby zaživa
TÝDENÍK ECHO
NOVÉ
1
Hlavním tématem nového čísla Týdeníku Echo je nástup elektromobilů, otázka v mnoha aspektech ještě nedořešená. Věnují se jí celkem tři texty, úvodník šéfredaktora Dalibora Balšínka, článek automobilového experta Jan Blažka Elektromobily v roli nechtěných spasitelů a také rozhovor Daniela Kaisera s německým publicistou Holgerem Douglasem nazvaný Inženýr je dnes jako nácek.
Blažek připomíná několik problémů spojených s elektromobilitou, jedním z nich jsou omezené zdroje vzácných kovů, nutných pro výrobu baterií: „Například VW by pro výrobu svých elektromobilů potřeboval 130 000 tun kobaltu, jenže jeho dnešní celosvětová produkce je jen 123 000 tun… Stejně tak se z vizí masivní elektrifikace osobní automobilové dopravy nedozvíte, jak se budou ekologicky likvidovat ty miliony baterií, které už v autech dosloužily. A nebavíme se o nějakých tužkových baterkách, ale o bateriových celcích s hmotností několik stovek kilogramů. Při současných technologiích a znalostech fyziky je zkrátka fakt, že kapacita baterií rok od roku klesá – jako by se vám postupně v autě zmenšovala nádrž a za osm let byste ji museli úplně vyměnit.“
Čtyřiadvacet měsíců prezidentování Donalda Trumpa bilancuje Lenka Zlámalová v článku Dva roky s Trumpem změnily svět. V jeho úvodu říká: „Na tom, že Donald Trump za první dva roky v Bílém domě proměnil Ameriku a svět tak jako žádný z jeho předchůdců od časů Ronalda Reagana, se shodnou zarytí trumpofilové s obdobně vyhraněnými trumpofoby. I s většinou Američanů, která ani jednu z těchto extrémních pozic nezastává, přestože by se z referování o činech a slovech amerického prezidenta mohlo zdát, že není občan Spojených států bez opravdu radikálního názoru na něj.“
Poněkud kurióznímu tématu předčasných pohřbů (tedy uložení do hrobu lidí jen zdánlivě mrtvých) se ve svém ohlédnutí do historie věnuje Jiří Peňás. K článku To se tak jednou probudíte v hrobě… ho inspirovala kniha kulturního antropologa Václava Grubhoffera Zdánlivá smrt. Noční můra osvícenské Evropy. Z ní se čtenáři dovědí „mnoho zajímavého o ,dějinách smrti‘, jak zní titul slavné knihy Philippa Arièse. Tedy o smrti v kulturních dějinách naší civilizace, která by ji třeba i ráda vytěsnila, což je podobně marné, jako by se ji snažil obejít každý z nás“.
