Babiš nespolupracoval, jedou dál
Pro koalici to není špatná zpráva, napsal včera novinářům místopředseda vlády a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Byla to reakce na osvobozující rozsudek bratislavského soudu, který neměl za prokázané, že by Andrej Babiš spolupracoval se Státní bezpečností, a od Bělobrádka lidsky pochopitelná. Přeci jen není příjemné, když předsedáte straně, která si pořád ještě zakládá na utrpení a z něho plynoucím antikomunismu svých starších členů.
Ještě hlasitější úleva vyšla z úst premiéra Bohuslava Sobotky, který to má za podpůrný argument pro zrušení lustračního zákona. A sám Andrej Babiš na jedné straně vcelku logicky považuje nález prvoinstančního soudu za satisfakci, současně nás ale všechny vyzývá, abychom už místo komunistické éry „konečně řešili spíš to, co se stalo po revoluci.“
Z vyjádření soudkyně zatím víme, že při rozhodování nebrala na lehkou váhu výpovědi bývalých důstojníků bratislavské StB. To jsou ti pánové, kteří si buď nic nepamatují (dvě mozkové příhody) nebo vypověděli, že byli k k manipulacím se svazkem nuceni svými nadřízenými. Nikdo se nenamáhal podat aspoň trochu srozumitelné vysvětlení, proč by se takový krajně neobvyklý postup volil zrovna proti mladému referentovi podniku zahraničního obchodu, o kterém se tehdy ještě ani nevědělo, že bude za třicet let miliardář a mocný politik. Ústav paměti národa (ÚPN) se taky proti verdiktu odvolal a soudy vyšší instance mají na Slovensku přece jen lepší pověst než soudy okresní (viz referát bývalého slovenského ministra spravedlnosti Daniela Lipšice na loňské konferenci Občanského institutu v Čejkovicích). Třeba dojdou k osvobozujícímu rozsudku, ale třeba to alespoň nějak logicky vysvětlí.
Co si zaslouží komentář hned teď, je ona bezprostřední reakce českého politického světa. Jeden zpravodajský server ji včera zhustil do titulku „Jedeme dál“. Jiný titulek hlásil, že koalice si oddechla. Prezident Miloš Zeman ministru Babišovi upřímně poblahopřál. Tady se vyvolává dojem, jako kdyby snad až do včerejška visel Babišův osud v české politice na vlásku, že kdyby soudkyně rozhodla opačně, koaliční partneři si od něho odsednou, vypovědí koaliční smlouvu nebo hnutí ANO donutí, aby Babiše ve vládě vystřídalo někým, kdo se s tajnou policií nezapletl. A prezident že ho nebude k sobě zvát na audience.
Skutečnost je samozřejmě taková, že koaliční partneři se loni po volbách, tedy někdy v listopadu, rozhodli, že ani prokázaná spolupráce Babiše s StB by pro ně nebyla překážkou k tomu, aby nabídli spolupráci jemu teď zase oni. Je naprosto nepředstavitelné, že by si pustili takovouhle kunu do vlády a pak ji vyháněli kvůli něčemu, co je samotné upřímně řečeno nikdy nepálilo.
Včerejší výrok soudu a jeho zdůvodnění by měl tudíž zajímat ty z nás – historiky, novináře, některé opoziční politiky a některé známé osobnosti -, kdo vicepremiéra buď veřejně nebo ve svém okolí nařkli ze spolupráce s StB, nebo kdo ho z ní třeba sami pro sebe podezřívali. Od reprezentantů vládních stran by bylo chytřejší tvářit se, že nějaký proces v Bratislavě vůbec nebyl. Tím by pro ně bylo lehčí tvářit se, že neexistuje ani téma agentů neřkuli příslušníků komunistické tajné policie v politice. Všem by se ulevilo a koalice by i do budoucna byla ušetřena případů, které pouze odvádějí pozornost od její práce.
