Slavíkem oceněný Ortel stál u zrodu kapely vzývající Hitlera

Frontman kapely Ortel – Tomáš Ortel - se letos postaral o malou senzaci. V letošním ročníku Českých slavíků se on i jeho kapela umístili na předních příčkách. Kdo je ale vlastně Tomáš Ortel? Extrémista a xenofob, nebo prostě člověk, který pouze otevřeně říká (respektive zpívá), co si mnozí myslí? Podle řady názorů je za Ortelovým úspěchem fakt, že se veze na současné vlně strachu z islámu a uprchlické krize. Krajní pozice ale nebyly Ortelovi nikdy cizí, například už v roce 1994 stál u zrodu neonacistické kapely Conflict 88 a stanul v čele protiromské demonstrace.

V sobotu večer si skupina Ortel došla při předávání hudebních cen Český slavík pro ocenění za druhé místo. Vůdčí muž kapely Tomáš Ortel poté stanul na pódiu ještě jednou, když obsadil třetí místo v kategorii zpěvák. Není to poprvé, co kapela Ortel na Českém slavíkovi bodovala, již loni se umístila na 4. místě.

Čtěte také: Protimuslimský Ortel ‚zazářil‘ na Českém slavíkovi. Má dvě ceny

Letos na sebe nicméně strhla pozornost především písní, potažmo videoklipem Mešita, který má na serveru YouTube přes dva miliony shlédnutí. Píseň se totiž nese v antiislámském duchu, což v době, kdy se velká část země obává důsledků uprchlické krize a obrací se k takovým uskupením, jako je Blok proti islámu nebo Islám v ČR nechceme, vyvolává u mnohých sympatie. A u jiných obavy.

Přestože texty skupiny řada lidí považuje za extremistické, společnost Mattoni, která je generálním partnerem ankety Český slavík, ke stejnému stanovisku nedošla. „Podle odborníků se Ortel pohybuje na rozmezí, ale nikdy ne za hranicí. To respektujeme,“ uvedl pro ECHO24.cz mediální zástupce společnosti Pavel Novák.

Společnost prý přitom vychází z analýzy experta. „Skupina Ortel ani interpret Tomáš Ortel neporušují svojí současnou tvorbou ani aktivitami platná pravidla ankety Český slavík Mattoni. K tomuto závěru pořadatel došel na základě aktuální právní analýzy i vyjádření experta na extremismus,“ vysvětlil Novák.

Conflict 88

Faktem ale zůstává, že Ortel nezvolil antiislámskou rétoriku (například v textu písně Mešita zpívá „nebudu ti lhát, i ty se budeš bát, až v burce budou stát“ nebo „pro Alláhovu slávu, uříznou ti hlavu, mají jen o to snahu, zastavme šílenství“), aby si získal pozornost většiny. Ve vypjatém duchu se totiž nese celá jeho tvorba.

Hudební kariéru totiž Tomáš Ortel (původním jménem Tomáš Hnídek) začínal v plzeňské skupině Conflict 88, považované za kultovní neonacistickou kapelu (číslice 88 v názvu bývají kryptografem pro osmé písmeno abecedy, označují písmena HH a odkazují k nacistickému pozdravu Heil Hitler).

Skupina vznikla už roku 1994 a přestože to Ortel nikdy nepřiznal, podle některých zdrojů byl dokonce jedním z jejích zakladatelů. Své učinkování v kultovní neonacistické kapele nicméně nikdy nepopřel. „K mé minulosti jsem se vyjádřil mnohokrát. Ano, byl jsem chvilkovým členem kapely Conflict 88,“ uvedl Ortel v rozhovoru na blogu po loňském udílení Českého slavíka. Zároveň ale argumentoval, že právě jeho odchod z kapely je důkazem, že se názorově vyvinul.

„Už to, že jsem si založil v roce 2002 svou kapelu Ortel, která jde odlišným směrem, je posun mého přesvědčení či smýšlení,“ uvedl Ortel. Za svým působením v Conflict 88 si stojí: „Každý máme nějaký vývoj a já se rozhodně za své předchozí působení nestydím, ani toho nijak nelituji. Naopak vše, co nás posouvá nějakým pozitivním směrem, je vždy dobrou zkušeností,“ dodal tehdy.

V čele protiromského protestu

Texty kapely Conflict 88 byly otevřeně rasistické a oslavovaly nadřazenost bílé rasy. Přestože Ortel se podle svých slov od této éry posunul, není jisté, nakolik se jeho názory od té doby skutečně změnily. Připomínána je například jeho účast na akcích, které měly výrazně nacionalistický podtext.

Aktivně se například účastnil protiromského průvodu, který prošel Plzní v srpnu 2013. Na fotografiích lze vidět, že Ortel šel v čele průvodu, na sobě měl tričko s názvem své kapely a v ruce držel českou vlajku. Také byl jedním z řečníků demonstrace: „Jde o dojení sociálního systému menšinami a jejich mentalita už překračuje meze slušnosti,“ uvedl ve svém projevu během demonstrace na adresu Romů podle Plzeňského deníku.

Ale zpátky do dnešní doby, respektive sobotního předávání Českého slavíka. Rozruch vyvolala už samotná nominace Ortelu a jeho postoupení mezi finalisty. A co na to zástupce hlavního partnera ankety? „Mattoni podporuje českou hudbu a Českého slavíka téměř dvě desítky let. Slavík je anketa popularity, do které mají možnost hlasovat všichni a vyjádřit tak své subjektivní sympatie,“ argumentuje pro ECHO24.cz Novák. „Není úlohou generálního partnera hodnotit jednotlivé interprety, pokud je jejich umístění v souladu s pravidly ankety a se zákony České republiky,“ dodal Novák s tím, že společnost Mattoni nevyjadřuje podporu žádnému z interpretů konkrétně, ale pouze dlouholetou podporu celé české hudební scény.

Historie skupiny Ortel

Skupinu Ortel založil Tomáš Ortel v roce 2002, své první album s názvem Nevinnej kapela vydala o pět let později. Právě toto album bylo pro kapelu zlomové. Mohla za to především skladba Hadr, ta se totiž stala jakousi hymnou dnes už zakázané Dělnické strany (DS).

„Nastal zmatek fanoušků, kteří nevěděli, co si o tom myslet. Mnozí s odporem odchází a nahrazují je další, ovšem ve větší míře a počtu, který doslova vyráží dech...kapela, která dosud hrála pro cca 10–20 lidí se ocitá v narvaných klubech,“ píše Ortel na svých webových stránkách o tom, co se stalo poté, co se skladba Hadr objevila na serveru YouTube s názvem Hymna DS.

Právě spojení s DS přineslo skupině mnoho problémů. „Začalo nám být jasné, že fanoušci s vyholenou hlavou a těžkými botkami budou pro kapelu problém. První se dostavil na našem profilu Bandzone, kde správci tohoto portálu blokují prezentaci skladeb s odůvodněním údajné podpory homofobie a xenofobie,“ píše také Ortel.

O tom, že koncerty skupiny Ortel budí obavy, svědčí i to, že koncerty kapely probíhají pod policejním dohledem a název kapely se v posledních letech objevuje i v pravidelných zprávách ministerstva vnitra o extremismu v ČR. Podle zprávy je Ortel příkladem trendu, kdy texty sice k pravicovému extremismu inklinují, ale jsou upraveny tak, aby interpretům za účinkování na koncertech nehrozil trestní postih nebo předčasné ukončení koncertu.

Úspěch kapely v letošním ročníku Českého slavíka uvítaly některé české nacionalistické strany. K umístění Tomášovi Ortelovi gratulovala prostřednictvím Facebooku Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS). „Blahopřejeme a držíme palce, aby to v příštím roce bylo zlato,“ napsala DSSS.

Stejně tak mu poblahopřála i Národní demokracie Adama Bartoše, pro kterou Tomáš Ortel zpíval na „4. táboře lidu“ pořádaném 17. listopadu 2015 na pražském náměstí Republiky. „Pravdoláska šílí jako pominutá! 2. místo pro kapelu roku Ortel a 3. místo pro zpěváka roku Tomáše Ortela,“ napsala Národní demokracie na Facebooku.

To, že umístění kapely v Českém slavíku vzbudí horké debaty, věděli i pořadatelé ankety. Proto například ještě před udělením cen varovali na internetu před vulgaritami v diskusích. Kam vystoupá Ortel příští rok?

Čtěte také: ‚Uříznou ti hlavu pro Alláha.‘ Kapela Ortel Českému slavíku nevadí