Kdy podat odvolání a jak má vypadat? Studenti, nebojte se zeptat

Pokud vás nevzali na vysokou školu, ještě není nic ztraceno. Nejdůležitější je nebát se zeptat včas. Vždycky vám někdo poradí, což je lepší než řešit průšvih. To radí studentská poradkyně Věra Punčochářová, která studuje práva na Masarykově univerzitě v Brně. Spolu s dvanácti dalšími studenty patří do spolku Studentští poradci, který funguje na brněnské univerzitě od roku 2007. Studenti zodpovídají dotazy a pomáhají například s hladkým vstupem do prvního ročníku. S Věrou Punčochářovou deník ECHO24.cz probral témata, která se mohou hodit i studentům, kteří se hlásí na jakoukoli vysokou školu, třeba jak má vypadat odvolání a v jakém případě ho má cenu podat.

Na co se nepřijatí uchazeči nejčastěji ptají?
Často se nás ptají studenti, kteří se nedostali z bakalářského na navazující magisterské studium, na to, zda má cenu podat odvolání. Na rozhodnutí o přijetí, respektive nepřijetí je vždy napsané, do kdy je možné odvolání podat.

Myslela jsem, že je to dané, vždy do třiceti dnů?
Ta lhůta není plošně stanovená. Může být do třiceti dnů, ale třeba jen do patnácti dnů. Málokdy přesáhne třicet dnů a naopak, nikdy nesmí být kratší než osm dnů. Také tam může být napsané, že odvolání není přípustné.

Platí ale, že poslat odvolání není zakázané a nikdy nemůže uškodit?
Neuškodí, jen to může být zbytečný úkon. Záleží ale také na tom, v jakém je student rozpoložení. Pokud je hodně špatný z toho, že ho nepřijali, tak mu udělá dobře, když odvolání napíše, protože bude mít pocit, že pro to něco udělal.

Jak má odvolání správně vypadat?
Odvolání je úřední úkon a měl by podle toho také vypadat. Počítá se ale s tím, že student není úředník. Vždycky je dobré, když je odvolání stručné, ideálně nepřesáhne jeden nebo dva odstavce, protože psát o tom, že je to studentův vysněný obor a že zrovna toto vždycky chtěl studovat, může napsat úplně každý. Nejlepší je napsat fakta.

Jaká například?
Třeba, že se student nedostal na matematický obor, ale vyhrál matematickou olympiádu. Prostě uvést něco, co svědčí v jeho prospěch.

Ozývají se vám kvůli odvolání i uchazeči, kteří nebyli přijatí do prvního ročníku na bakalářském studiu?
Ano, je to podobná situace jako u starších studentů. Přijde jim rozhodnutí, mohou napsat odvolání. Určitě by ho měli napsat ve chvíli, kdy si jsou jistí, že došlo k nějakému omylu nebo chybě.

Uchazeč má také právo nahlédnout do přijímacích testů, že ano?
U nás na univerzitě ano. To se stalo přímo mně. Odvolání jsem nakonec neposílala, protože jsem se na práva dostala. Podle mne tam byla jedna otázka sporná, ale já jsem ten jeden bod nepotřebovala.

Kdybyste se tedy nedostala, použila byste to jako argument v odvolání?
Ano. Pokud existuje materiální důkaz, že měl student být přijat, ale nebyl, tak by měl odvolání stoprocentně poslat. Jestliže k tomu důvody nejsou, tak může odvolání poslat, ale nemusí. Naději přesto má. Může se totiž stát, že se nedostaví všichni přijatí uchazeči k zápisu. To je vcelku běžné, když si dnes studenti dávají více přihlášek. Fakulta pak může doplnit chybějící počet studentů těmi, co skončili pod čarou. To, zda student poslal odvolání, na jeho přijetí nemá vliv.

Kdy jsou zápisy?
Na Masarykově univerzitě jsou zápisy do prvních ročníků před prázdninami. Studenti si ale mohou zažádat o odložení zápisu, třeba když jedou v termínu zápisu na dovolenou. Nemusí to být nutně závažný důvod. Stačí na studijní oddělení fakulty napsat email, že se nemohou dostavit a že žádají o náhradní zápis. Ten bývá většinou v září.

Může tedy nastat situace, že vám pošlou dopis, kde stojí, že vás nepřijali, a pak vám přijde další dopis, že vás přijímají dodatečně?
Ano, v červenci nebo v polovině srpna vám může přijít dopis, že vás dodatečně přijímají. To se vám může stát zejména u oborů, které nejsou úplně populární, a zájem o ně není velký.

Ozývají se uchazeči i dříve, ještě před přijímačkami?
Ano, ptají se nás, jaký si mají vybrat obor, což za ně nemůžeme rozhodnout. Také chtějí vědět, jak podat přihlášku a jak se připravit na přijímačky.

Dokážete říct, co uchazeči během přípravy na přijímačky nejčastěji podceňují?
Na tuhle otázku vám odpovím nikoli z pozice poradce, ale studenta, který se na přijímačky připravoval. Někteří uchazeči si myslí, že zvládnou přijímačky bez přípravy. Když se ale připravujete, zejména pokud vás čekají přijímací zkoušky v podobě testů studijních předpokladů, tak si můžete díky přípravě zvednout skóre až o dvacet procentních bodů. Také se vyplatí přijít na přijímačky v dobré kondici, tedy vyspalí a bez kocoviny. Zní to jako jasná věc, ale i to se někdy stává.

Je něco, co mohu nově přijatí dělat přes prázdniny a v září, aby si trochu udělali náskok před nástupem?
Liší se to dost od oboru, některé jsou náročné, jiné ne. Popravdě bych ale spíše radila užít si prázdniny, protože delší už nikdo mít nikdy nebude.

Na co se vás nejčastěji ptají prváci?
Hlavně na administrativu v informačním systému, zejména jak si přihlásit předměty. Není to žádná tragédie, pokud něco spletou. Když se stane nějaký omyl, bude to znamenat hodně běhání na studijní oddělení, ale nevyhodí je kvůli tomu. Většina univerzit včetně té naší nabízejí také různé přednášky či materiály, kde se prváci základní věci dozvědí. Také se vyplatí dávat pozor při zápise, kde se tyto technické věci řeší. Ušetří to hodně práce.

Jaký typ dotazu řešíte úplně nejčastěji?
Poplatky za studium. Největší problém bývá u neukončeného studia, které se pak promítne do studia dalšího. Je to citlivé téma. Studentům přijde dopis, že mají zaplatit třeba 15 tisíc korun a oni často netuší za co. Navíc se jedná o poměrně složitou problematiku a vždy záleží na případu konkrétního studenta a jeho studijní minulosti, tedy kde studoval dříve, jak dlouho a zda dokončil či ne. A pak také na výkladu dané univerzity. Může se stát, že budete mít jeden případ studenta, který na jedné škole platit nebude a na jiné ano.