Vnitro a finance podváděly při IT zakázkách, zjistil Brusel

Na obzoru je další skandál s evropskými dotacemi. Namátková kontrola z Bruselu zjistila, že tuzemské úřady obcházejí zákony nejen při dopravních nebo zdravotnických investicích. Ve stejném nepořádku jsou zakázky na nákupy hardwaru, softwaru a dalších IT služeb. Proto v příštím roce začne důkladná kontrola všech tuzemských investic do počítačů za evropské peníze.

Nepořádek v sektoru IT odhalila jako svůj vedlejší produkt kontrola zaměřená na čerpání z dotačního programu IOP, ze kterého se dotují projekty ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí, kultury nebo vnitra. Z kontrolního protokolu, který byl dokončen koncem července, vyplývá, že největší chyby má na svědomí ministerstvo vnitra. Podezřelým způsobem totiž financovalo digitalizaci státní správy známou pod názvem eGovernment. Očividného porušení zákona si mělo všimnout ministerstvo financí, které však naprosto selhalo.

První pokuta 100 milionů

Ministerstvo vnitra podle zjištění Bruselu manipulovalo se zakázkou na vývoj registru obyvatel. „Kvalifikační kritéria jsou považována za nepřiměřená k předmětu zakázky a za diskriminační, což významným způsobem omezuje skutečnou soutěž,“ stojí v protokolu. Ministerstvo vnitra pod vedením Jana Kubiceho vypsalo v roce 2011 zakázku za 370 milionů korun s tím, že zájemci museli v uplynulých třech letech absolvovat nejméně tři obdobně rozsáhlé zakázky ve státní nebo komunální sféře. Zároveň museli mít předem bezpečnostní prověrku na stupeň „vyhrazené“. Diskriminace spočívá podle bruselských expertů v tom, že se nemohly zúčastnit firmy dodávající IT služby pro soukromé firmy, které navíc neměly čas, aby si obstaraly prověrku. Vyhrála proto firma ICZ, která se státem tradičně spolupracuje.

Kubiceho ministerstvo vypsalo podle protokolu i další zakázky na registr práv a povinností a na informační systém základních registrů po třech stech milionech, kdy použilo stejná diskriminační kritéria splnitelná pouze několika tuzemským firmami.

Experti z Bruselu proto navrhli pro všechny tři zakázky pokutu ve výši deseti procent utracené částky, tedy celkem sta milionů. Tento verdikt musí ještě schválit Evropská komise.

Čtěte také: Policie navrhla obžalovat Šišku kvůli zakázce na kontrolu dávek

Zároveň se při kontrole ukázalo, že se peníze utratily do značné míry zbytečně. Pracovníci ministerstva vnitra vysvětlovali, že registr obyvatel slouží jako databáze, která o každém občanu České republiky shromažďuje deset údajů, například jméno, příjmení, datum narození. Bruselští auditoři požádali o údaje o jednom náhodně vybraném občanovi. Dostali však data ze starší databáze AISEO, která shromažďuje stejné údaje a do jejíž obnovy hodlá ministerstvo v nejbližší době také investovat. „Cíle projektu zřejmě nebyly naplněny nejúčinnějším způsobem,“ komentuje bruselský audit zbytečnost investice do nového registru shodného s tím starým.

Auditoři se pozastavují nad tím, že očividné chyby neodhalil auditní orgán ministerstva financí, který je v České republice odpovědný za supervizi všech evropských dotací. Proto byli ministerští úředníci vyzváni k nové kontrole. „Ministerstvo financí se žádá, aby provedlo audit v oblasti IT projektů podporovaných z programu IOP,“ doporučuje komise. V první řadě půjde o investice ministerstva do celého systému eGovernmentu, který se skládá nejen z registrů shromažďujících data o občanech, firmách nebo pozemcích, ale také systému elektronické dokumentace prostřednictvím datových schránek. Důkladný audit má proběhnout počátkem příštího roku.

Zakázka ministra Lukla

Prověření IT zakázek se nevyhnou ani další úřady včetně krajů a obcí. Namátková kontrola odhalila manipulaci v kraji Vysočina za hejtmana Jiřího Běhounka (ČSSD). Při nákupu IT pro krajské technologické centrum za 24,9 milionu korun došlo k ještě nápadnější manipulaci než na ministerstvu vnitra. Studii proveditelnosti připravili v roce 2009 pracovníci společnosti AutoCont a kraj podle ní vypsal veřejnou zakázku, kterou opět vyhrál AutoCont. Podle bruselských auditorů došlo k nepřípustnému střetu zájmů, který zvýhodnil AutoCont na úkor ostatních účastníků soutěže. Proto auditoři žádají, aby Vysočina všechny evropské peníze vrátila.

Do problémů se dostal i starosta Kyjova František Lukl, který byl ministrem odpovědným za evropské dotace v Rusnokově vládě a kandidoval ve volbách za Zemanovce. Při pětimilionové zakázce na městské technologické centrum v roce 2011 použil rovněž diskriminační kritéria, například žádal, aby zájemci měli servisní střediska v celé republice, i když by stačil dostupný servis v Kyjově. Kontrola doporučila, aby Lukl milion vrátil.

Výsledky namátkové kontroly mohou naopak potěšit ministerstvo kultury a další instituce, které mají na starost památky. Bez problému totiž skončily kontroly například na opravy brněnské vily Tugendhat nebo kláštera na Velehradě. Další návštěvy bruselských auditorů tedy památkářům nehrozí.