První oběť uniklých mailů: šéf rozhlasové rady Šafařík rezignoval
AKTUALIZUJEME
Předseda rady Českého rozhlasu Petr Šafařík ke konci března odejde z funkce. Zdůvodnil to pracovním vytížením. Oznámil to na středečním zasedání rady ČRo, na kterém se dnes volil nový generální ředitel. Radu Šafařík vede od konce loňského listopadu. V minulosti bylo jeho jméno zmiňováno v souvislosti s uniklými e-maily premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD), Šafářík to však odmítl.
Předseda Rady Českého rozhlasu (ČRo) Petr Šafařík nedávno odmítl, že je autorem e-mailů premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD), které zveřejnil extremistický web White Media. Server nedávno zveřejnil čtyři e-maily, ve kterých údajně Šafařík informuje premiéra o volbě generálního ředitele ČRo a dění v radě.
„Od počátku jsem kladl ve svém postoji k té pseudokauze velkou váhu na razantní distancování se od toho serveru a jeho praktik. Proto jsem důsledně používal pojem neautenticita. Aby to tedy z mé strany zaznělo zcela jasně: to, co bylo zveřejněno na zmíněném webu, jsem nepsal já,“ uvedl před týdnem Šafařík. Dodal, že věří tomu, že se brzy více dozví od policie a IT expertů.
Kauzou se zejména zabývaly Lidové noviny a Lidovky.cz, které patří do mediální divize Agrofertu. Šafaříka nahlas kritizoval i šéf sněmovního volebního výboru Martin Komárek (ANO).
Desítky pracovních i soukromých zpráv ze Sobotkova e-mailového účtu zveřejnil extremistický web White Media. Internetové stránky White Media jsou umístěny v USA, což může mít podle odborníků za cíl ztížit dohledání jeho provozovatelů. Případ vyšetřuje ÚOOZ. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) ČTK řekl, že některé zveřejněné maily jeví známky manipulace.
Po zveřejněných emailech se objevily obavy z možného zpolitizování volby nového generálního ředitele ČRo, což Komárek hojně zdůrazňoval. Ze zdravotních důvodů se Šafařík později omluvil i z jednání sněmovního volebního výboru, který se měl jeho údajnou korespondencí premiérovi zabývat.
Vysokoškolský pedagog Šafařík je s krátkou přestávkou členem rady rozhlasu od poloviny roku 2011. Loni 25. listopadu nahradil v čele rady Michala Stehlíka, který na funkci rezignoval spolu s dalšími členy předsednictva po volbě prozatímního ředitele.
Čtěte také: Tato země patří šmejdům. Nakopat Lidovky do pr…
Devítičlenná rada ČRo na svém středečním zasedání poslouchá prezentace pěti kandidátů na post šéfa ČRo a následně by měla generálního ředitele zvolit. Ten nastoupí na místo po Peteru Duhanovi, který rezignoval loni v říjnu. O místo soupeří děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Končelík, vedoucí právník Psychiatrické nemocnice Bohnice Tomáš Němeček, náměstek ČRo pro program a vysílání René Zavoral, ředitel portfolia strategických projektů a finančního řízení České spořitelny Michael Kralert a bývalý ředitel divize Euro a E15 vydavatelství Mladá fronta Tomáš Skřivánek.
Čtěte také: Kdo bude šéfem Českého rozhlasu? Jeden z těchto pěti mužů
Radní se již dříve shodli v tom, že žádný z projektů výrazně kvalitativně nevybočoval. Některé byly psané příliš manažerským stylem bez zohlednění specifik veřejnoprávního rozhlasu, jiné zase málo akcentovaly nadcházející digitalizaci rozhlasového vysílání.
Český rozhlas bude letos hospodařit s vyrovnanými příjmy a výdaji ve výši 2,193 miliardy korun. Loni to bylo 2,233 miliardy Kč, ale údaje jsou srovnatelné jen částečně, protože rozhlas přechází na novou metodiku rozpočtování. Základem hospodaření ČRo jsou koncesionářské poplatky ve výši 45 korun měsíčně, které budou v v roce 2016 znamenat celkový příjem 2,05 miliardy korun. Dalších 85 milionů korun jsou očekávané výnosy z reklamy a sponzoringu. ČRo zaměstnává asi 1500 lidí.
