Praha se snaží o obnovu historické Staroměstské tržnice. Za 300 milionů
DRUHÁ ŠANCE PRO HISTORICKÝ OBJEKT
Praha udělala zase krok blíž k tomu, aby se do historického centra vrátila původní Staroměstská tržnice. Do listopadu by měl být znám koncesionář, který prostory opraví a bude tržnici provozovat, shodli se na tom v týdnu pražští zastupitelé. Náklady na opravu ale jdou až ke 300 milionům. Pokud se tržnice opraví, bude to podle historika architektury Zdeňka Lukeše výborné, protože podobný prodejní prostor v centru města chybí. Za Evropou jsme ale v tomto směru pořád pozadu.
„Podobné tržnice se stavěly po celé Evropě, jsou v Paříží, Bruselu, Lublani, Dublinu nebo Stockholmu. Měly vlastně nahradit otevřená tržiště, kde nebylo možno zajistit hygienu na patřičné úrovni. Většinou jsou tato zařízení v zahraničí v perfektním pořádku a slouží původnímu účelu. V Praze tomu tak není,“ uvedl pro server ECHO24 Lukeš, který záměr obnovit historickou Staroměstskou tržnici v centru města vítá.
Rekonstrukci kvituje také ředitel Národního památkového ústavu v Praze architekt Ondřej Šefců. „Vyčištění prostoru a vložení obchodní funkce formou stánků, evokujících původní tržnici, je znamenitý projekt, který představuje přínos jak z hlediska památkového, estetického, tak z hlediska obchodní sítě v centru Prahy,“ uvedl pro server ECHO24 Šefců. „Není pochyb o tom, že centrum Prahy, částečně zdevastované masovým turismem, by si podobný kvalitní projekt velmi zasloužilo,“ dodal.
Lidé, kteří o její existenci nevědí, při běžném průchodu centrem města nemají šanci tržnici, která byla postavena na konci 19. století, zaregistrovat. Objekt se přitom nachází v samém srdci Prahy, je umístěn v bloku domů mezi ulicemi Perlová, Rytířská, Na Můstku a 28. října. Vejít se do ní dá právě z ulice 28. října, která spojuje spodní část Václavského náměstí s Národní třídou, a z Rytířské ulice.
Tržnice dnes nemá původní podobu a obří prostor s litinovými sloupy, železnou konstrukcí a proskleným stropem je k nepoznání. V 70. letech byl totiž prostor uměle rozdělen a strop byl zakryt. V prostoru teď funguje supermarket Albert a své krámky tu provozuje i pár českých a vietnamských obchodníků. To vše by se ale mělo v dohledné době změnit.
zdroj: www.starapraha.cz
Invenční a modernější
Praha si vzala za cíl, dát tržnici do původního stavu a tak nechala vypracovat projekt, díky kterému si můžeme udělat představu, jak by měla staronová tržnice vypadat. Na tržnici by se mělo prodávat ovoce, zelenina a další potraviny, popřípadě by zde měly fungovat různé gastronomické stánky. Zakázán by měl být naopak prodej oblečení a dalších doplňků, ale také upomínkových předmětů pro turisty, či poskytování nějakých dalších služeb nesouvisejících se stravováním nebo provozování heren.
Podoba tržnice na konci 19. století byla ale jiná než ta, která by po obnově mohla vzniknout. „Původní tržnice byla poněkud prostší, pouze hala, kde byly volně prodejní stánky. Navržená obnova je velmi invenční, plní dnešní hygienické standardy, zapojuje do prostoru i dosud nepřístupné suterény a krásnou subtilní litinovou konstrukci,“ zhodnotil projekt Šefců.
Ve čtvrtek také zastupitelé schválili záměr, podle kterého by měl být do listopadu vybrán koncesionář, který objekt na své náklady opraví. Obnova nebude z nejlevnějších, podle odhadů bude stát téměř 300 milionů korun. Jestli se podaří najít koncesionáře, který bude ochotný do objektu takovou sumu investovat, bychom měli vědět během pár měsíců.
Šanci má tržnice jen s nepředraženým zbožím
„Jisté riziko zde spočívá ve správném nastavení projektu – musí být udržitelný ekonomicky, tedy je třeba nalézt přijatelný kompromis mezi nájmy pro prodejce a cenami zboží,“ uvádí Šefců. Právě vysoké náklady na obnovu celého prostoru by poté mohly vést k vysokým nájmům, které by se pak samozřejmě promítly do cen zboží.
Šefců v této souvislosti připomíná osud prodejce potravin Julius Meinl, který otevřel svůj obchod s prémiovými potravinami v paláci Rapid jen kousek od Staroměstské tržnice. „Jistým varovným příkladem je snaha o využití nedalekého paláce Rapid, jako luxusního obchodního domu s potravinami. Projekt zkrachoval, zřejmě v důsledku nepřiměřených cen zboží,“ uvedl Šefců. Prodejna potravin rakouské společnosti se totiž po necelém roce dostala do úpadku, lidé totiž luxusní lahůdky nekupovali.
„V případě Staroměstské tržnice by měl zřejmě šanci projekt čerpající ze stylu farmářských obchodů, prodeje kvalitního, ale nikoliv cenově nedostupného zboží, jako je ovoce, zelenina, ryby, případně nabídky exotického zboží a doplňkového sortimentu, nikoliv ovšem kýčovitých suvenýrů, pseudouměleckých děl či laciného oblečení,“ vysvětluje Šefců.
Pokud k obnově dojde, bude to krok do „do Evropy“. Jak totiž uvedl Lukeš, v zahraničí se o podobné objekty starají lépe, pražské tržnice dnes už svému účelu neslouží. „Ve Vinohradské jsou design obchody, ale alespoň je prostor hezky opravený. Ve Smíchovské je knihovna, což také není špatné, pod ní pak supermarket. Další tržnice tohoto typu v Praze zanikly,“ říká Lukeš.