Komunisti chtějí zdanit „skutečně bohaté“. Do sněmovny se dostaneme, věří Dolejš

Poslanec KSČM Jiří Dolejš, kterého pražští komunisté letos zařadili až na deváté místo kandidátky, věří, že i letos přeskočí preferenčními hlasy lídryni Martu Semelovou a i z devátého místa se dostane do Poslanecké sněmovny. V rozhovoru pro deník Echo24 připouští, že komunistům odešly hlasy nejen k hnutí ANO, ale i k dalším stranám. Pokud uspějí, chtějí podle Dolejše více zdanit „skutečně bohaté“: hlavně velké a nadnárodní korporace. Kdo bude dalším předsedou KSČM, není podle Dolejše ještě jasné, europoslankyně Kateřina Konečná by se měla rozhodnout, jestli se cítí na „krizového manažera“.

Pro nadcházející volby jste až na nevolitelném devátém místě pražské kandidátky. Proč?

To je vnitrostranická demokracie. V každé straně a každém regionu jsou nějaké politické názorové poměry. Já jsem v politice už skoro 30 let, pokud to vezmu i s tou krajskou úrovní, lídrem jsem byl v kraji jednou a do sněmovny taky jednou. Ve všech dalších případech jsem byl na jiných místech. Musím říct, že to deváté místo je rekordní, tak hluboko jsem ještě nebyl, ale faktem je, že jsem vždycky postupoval díky preferenčním hlasům, protože někdy, a v mém případě opakovaně, se stávalo, že názor stranické struktury v Praze a názor voličů se úplně neshodovaly. Volič měl zájem mě dostat a udržet v politice, protože mé názory mu více konvenovaly. Uvidíme, za několik dní budeme chytřejší, jestli i tentokrát ty preferenční hlasy budou fungovat.

Před čtyřmi lety jste byl na kandidátce druhý, tehdy jste přeskočil první Martu Semelovou. Věříte si tedy, že letos znovu přeskočíte Martu Semelovou, která je opět jedničkou?

To není o tom, jestli věřím, nebo nevěřím. Já si myslím, že se chovám konzistentně, že jsem jako politik velmi racionální. Myslím, že rozumím tomu, co chce volič a ten to musí ocenit. Pro nás je v této fázi možná důležitější vůbec postoupit. Protože pokud bychom nepostoupili, tak preferenční boje jsou sekundární záležitost. A my máme spočítané, že ta hranice smrti je pro nás nějakých 300 000 voličů a v Praze kolem 20 000. To je třeba udělat. A pak si mohu já představovat, že mě voliči mohou chtít udržet v politice.

Podle průzkumů se pohybujete kolem pětiprocentní hranice potřebné pro vstup do sněmovny, což je zhruba o dvě až tři procenta méně, než byl zisk KSČM před čtyřmi lety. Podíleli jste se na vládě, ale podle těch průzkumů to vypadá, jako kdyby to ti voliči neocenili a odešli k jiným stranám. Proč?

Pohyb je v čase jinak rozložený a je i strukturovaný, takže není možné dělat tak jednoduchý závěr. Ti voliči nám především odešli už před rokem 2017. Jestliže jsme spadli ze 14 na 7,5 % a nominálně to znamenalo, že minimálně čtvrt milionu voličů odešlo k Babišovi, tak ti už tam byli v roce 2016. Pokud se to mírně zhoršilo, což je otázka, to se totiž teprve ukáže. Nyní vycházíme z preferencí. Není úplně vyloučeno, že můžeme mít stejná čísla jako před čtyřmi lety. Bude hodně záležet na volební účasti, otázce mobilizačního efektu, jestli nám pomohou v tom celkovém výsledku kolegové z rudějších krajů.

Z dílčích informací víme, že se nám někteří voliči vrátili, ale také někteří nově odešli. A teď je otázka, jaká je ta bilance. Část z nich zjistila, že Babiš fakt není táta pracujících a že těch pár stovek důchodu bylo možná naposled, co na ně byl vlídný a do budoucnosti už nebude. A teď je jen otázka, jestli se vrátili na levici, zčásti ano, nebo se z nich stali nevoliči, nebo jestli mají chutě přeběhnout k populistům, kteří protestní voliče sbírají, ale sbírají jen takové voliče, kteří neřeší programové věci jako je pravý, levý, hnědá nebo rudá vlajka.

V programu máte, že chcete kromě vystoupení z NATO obnovit všestranné vztahy s Čínou a Ruskem. Poté, co vyšlo najevo, že agenti ruských tajných služeb způsobili v ČR výbuchy muničních skladů, což způsobilo smrt osob, věříte, že je možné mít s Ruskem takové vztahy, aby to nebylo výhodné jen pro Rusy, ale i pro Čechy?

V zahraniční politice země kooperují s kde kým. Myslíte si, že když Američané kooperují se Saúdskou Arábií, že Saúdi jsou výlupek demokracie? Nejsou. Jedna věc je nějakým způsobem kooperovat a mít slušné vztahy, obchodovat, protože byznys je byznys. A jedna věc je vnímat, že v té zemi není úplně vše v pořádku. Vyvážet poměry dost dobře nejde, kritizovat je součást naturelu, což je součást komunikace, že musíte mít zlé i hodné muže. Někdo musí udržovat komunikaci, což je úloha diplomacie. Chcete-li dělat byznys, nemůžete začít tím, že partnera sepsujete.

Do sjezdu KSČM zbývá necelý měsíc. Kdo je nejvážnějším kandidátem na nového předsedu místo Vojtěcha Filipa?

Sjezd je mimořádný, čili může maximálně zvolit někoho, kdo tu stranu dovede k řádnému sjezdu. Nedávno jsme rozhodli, že řádný sjezd bude až v květnu 2022. Když si uvědomíme, že původně měl být už na jaře 2020, tak jsme už dva roky ve skluzu, což je součást problému. Současný předseda řekl, že končí, ale to loučení se protáhlo kvůli covidu a dalším věcem. Bude se vybírat na základě volebního výsledku, myslím si, že pokud budeme parlamentní strana, v což nejenom doufám, ale myslím si, že je reálná, tak by to mělo být napojené na stranickou reprezentaci v parlamentu, protože když vyjednáváte o vzniku vlády a dalších věcech, je dobré, aby tam byla vazba na parlament. Musí to také být někdo, kdo je schopný krizovému managementu. Protože k novému sjezdu to nebude jednoduché – méně peněz, stárnoucí základna, všechny tyto problémy, o kterých se nebojíme mluvit, ale musíme je řešit. To bude muset ten krizový manažer zvládat.

Vážnou kandidátkou je Kateřina Konečná. Myslíte si, že se dá strana v situaci, kdy na tom není nejlépe, řídit z Bruselu a Štrasburku?

To je právě otázka, kdy si bude muset Kateřina říci, jestli se cítí na krizového manažera. Součástí toho krizového managementu totiž bylo vyslat voličům před volbami signál, že strana má na to, aby omlazovala. Proto jsme chtěli ten sjezd dřív. Kdyby byl na podzim 2020 nebo jaře 2021, myslím si, že by Kateřina byla dokonce favoritem, protože ten vzkaz voličům by byl právě v tom. Je to poměrně politický profesionál, 20 let v politice na různých politických úrovních, poměrně mladá. Teď se bude muset rozhodnout nově.

Cítíte se být krizovým manažerem na to, abyste vedl KSČM?

Zatím žádnou nominaci na předsedu nemám, měl jsem nominaci do vedení na místopředsedu. Práce se nebojím, autoritu na venek i snad uvnitř ještě mám, takže se v tuto chvíli nevyjadřuji ani tak, ani tak. Vnímám to, že v té straně jsem v nějaké množině lidí, o kterých se může uvažovat, to rozhodování sice bude muset být rychlé, ale nastane až po volbách.

Jste pro Zelenou dohodu pro Evropu tak, jak byla schválena? A co říkáte na to, že by zde v roce 2035 třeba už nebyla prodávána auta se spalovacími motory?

Green Deal jako takový vnímám spíše jako vizionářské dílo než jako program nebo plán pro reálné fungování. Ten střet s realitou se nepochybně bude brzy obnažovat a asi největší problémy to bude dělat v oblasti energetiky. To, že bezmyšlenková aplikace Green Dealu může vést ke zdražování, začínají snad vnímat už jak lidé, tak i korporace, takže kolem toho očekávám velké pnutí. Myslím si, že zreálnění těch vizí je více než žádoucí a dodám k tomu ještě, když teď pan premiér vykřikuje, že se nepoddáme Bruselu a půjdeme svou cestou v případě ekologizace ekonomiky, což považuji za rozumné, tak se musím ptát, proč tak pasivně podepsal ten Green Deal a nebojoval včas? Pokud jde o elektromobilitu, tak tam je to o vhodném uzpůsobení energetického mixu ČR a o tom, jak předejít zdražování. Protože když teď pan ministr Havlíček vymýšlí, že bude rozdávat dávky, tak na to samozřejmě musejí být peníze, nějaké nové daně. Proti výplatám k energii, aby nevznikla energetická chudoba, musejí být přiřazeny příjmy. A v podstatě je otevřená věc, jaké příjmy by to mělo jít, protože nejde o malé peníze.

Hnutí ANO dlouhodobě příliš neřeší příjmovou stránku státního rozpočtu, který se v posledních letech utápí v historicky nejhlubších schodcích. Jak byste to řešili vy? Byli byste pro zavedení nových či zvýšení stávajících daní?

Pokud vezmeme čistou daňovou kvótu, to je bez odvodů na sociální pojištění, tak u nás nejsou daně vysoké. Čistá daňová kvóta v ČR je pod průměrem OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – pozn. red.), takže hledat zdroje v oblasti rozpočtových příjmů je možné, ale samozřejmě ten výsledek bude vždy mixem jak příjmových, tak výdajových opatření a pak si musíme ujasnit nejenom to, abychom mobilizací příjmů pokryli ten současný dluh, ale musíme řešit některé neřešené strukturální problémy. Tam nám nepomůže oživení ekonomického růstu. Ten znamená vyšší přínosy daní, to je logické. Ale nemůže to řešit hlubší strukturální problémy, pouze to vykompenzovává, když ekonomika spadne do recese, tak když roste, rána se zase zacelí. Ale nic víc. A jestliže my nemáme vyřešenou důchodovou reformu, jestliže nám hrozí krize v dalším sektoru, a to je zdravotnictví, a teď by na nás ještě spadly ty vysoké ceny, nemluvím ještě o bydlení, tak to jsou takové objemy peněz, že nemůžeme čekat, že to přinese oživení ekonomického růstu. To prostě stačit nemůže. Proto je to komplexní záležitost a musí se to řešit dlouhodobě.

Jaké daně byste tedy konkrétně zvýšili?

Máme v hledáčku solidární rozdělení daňového břemene, hledat peníze tam, kde jsou. Jsou u těch lidí, kteří jsou skutečně bohatí. Nemyslíme si, že nás zachrání pouze daň z příjmu fyzických osob. Tam těch lidí tolik není, byť je to solidární akt, pokud ten, kdo má proti průměru tří nebo čtyřnásobek příjmů, zaplatí víc. To klidně, ale daleko větší rezerva je v oblasti zdanění kapitálu, velkých a nadnárodních korporací. Tam můžeme očekávat příjmy až v řádech desítek miliard korun. Drobné můžeme někde napočítat. Tamhle trochu cigarety, tamhle trochu šnaps, ale velké řády musíme počítat takto. A pochopitelně nám v Česku už vznikla rezerva těch bohatých a majetných, možná stojí za to i uvažovat o progresivních majetkových daní, protože když se podíváte do Spojených států a hodně bohatých zemí, tak tam jsou ty majetkové daně nastavené mnohem razantněji vůči těm, kteří jsou zaopatření těmi paláci a tak podobně.

V Česku je potřeba nejvíc platů z celé EU na pořízení bydlení. Jak to chcete změnit?

Vláda v programovém prohlášení a my jsme v tolerančním patentu měli prioritu, která byla ukočírovat ceny bydlení. A každý vidí, že se to nepodařilo. Čili otázka je, co s tím. Kořen věci začíná už v systému. V ČR chtějí všichni vlastnické bydlení, je to myslím víc než 80 % a reálně široko daleko nejvíc. V Rakousku, Německu a dalších okolních zemích nájemní bydlení funguje, protože to je jakási záchranná kotva pro ty, kteří se nezmůžou na splácení hypoték. To je jeden kořen problému a ten druhý je, že se nám tu nafoukla realitní bublina. Tím, jak všichni chtějí to vlastnické bydlení, tak si shánějí domeček, hypotéku, je obrovská poptávka, do níž šli developeři. A ti mají logiku řekněme kalkulace jistého zisku, ne malého. A ono bydlení není komodita, která se může umořovat rychle. Jak hypotéka, tak návratnost investice by měly být dlouhodobé, takže kdo spěchá, už jen tím nafukuje realitní bublinu.

Čili kdyby k těm developerům byla nabídka levného bydlení, které by klidně mohlo být i nájemní. Bylo by to dostupné bydlení, které by primárně kalkulovalo s tím, že si tam člověk odbydlí náklady. Kromě nezbytné režie, to je jasné, tak kolik stojí pozemek, výstavba a tak dále.

Jste pro to, aby se dál na veřejnosti nosily roušky i v době, kdy je tu covidu málo, epidemie stagnuje nebo mírně roste a každý, kdo chtěl, už může být proti vážnému průběhu onemocnění očkovaný?

V těchto kauzách jako jsou roušky, testy a tak dále by bylo dobré, kdybychom se vrátili k věcnému tónu, aby i nám i v rámci krizové komunikace vládní experti neříkali každý něco jiného. Pokud se k tomu vrátíme, je nám jasné, že rouška nemůže úplně ochránit, ale je jistým opatřením, které snižuje míru rizika. Čili, pokud ta nákaza má parametry razantní pandemie, tak roušky rozhodně plošně smysl mají.

A v této situaci, v jaké se nacházíme v druhé polovině září?

Rozhodně není nutné nosit roušky plošně, ale určitě bych je doporučoval v místech, kde je vyšší míra rizika – MHD, stadiony, velké koncerty a tak dále. Tam to smysl má.