Katolický kněz mezi muslimy. „Co tady dělá ten nevěřící pes?“

KNIHA VELCÍ ČEŠI 1918

Katolický kněz mezi muslimy. „Co tady dělá ten nevěřící pes?“
Katolický kněz a orientalista Alois Musil. Foto: Kniha Velcí Češi 1918
2
Domov

Echo24

Katolický kněz, orientalista, bojovník ve válce o Arábii Alois Musil byl velkolepě činorodý muž. Zásluhy o založení republiky si ovšem zpovědník císařovny a rakouský generál nedělal žádné. Prof. ThDr. Alois Musil alias šajch Músá ar-Ruwajlí se narodil 30. června 1868 do hanácké selské rodiny v Rychtářově/Richtersdorf, dnes součásti Vyškova. Procestoval od egyptských hranic a syrské oblasti po Mezopotámii a severní Hidžáz velký kus arabského světa. Zvládal prý tři desítky arabských dialektů.

Alois Musil poprvé spatřil beduíny jako čerstvý doktor teologie na Sinaji během studijního pobytu na škole francouzských dominikánů v Jeruzalémě, když mu bylo 28 let. Uchvátili ho. Mnoho se toho o nich nevědělo, ani o velké vyprahlé zemi mezi Kurdistánem na severu a pouštěmi Arábie na jihu.

Stal se mužem velkého kmenového svazu Banú Ruwalá. Jeho emír an-Núrí ibn Ša’lán, tvrdý, bezohledný válečník, byl Evropanem nadšen a pod jménem Músá ar-Ruwajlí ho prohlásil za jednoho z kmenových šejků. Núrí byl bohatý muž s mnoha otroky, velbloudy a koňmi, ale oděv a plášť – jako ostatní – prát nedával.

Musil také ne. V Akabě na Rudém moři ho zatkl šéf turecké správy pro podezření ze špionáže ve prospěch Angličanů: „Co tady má tento nevěřící pes co dělat?“ Liberálnější velitel turecké posádky se Musilovi divil: Evropan potloukající se jako beduín v oděvu plném děr? To je přeci podezřelé.

Prof. ThDr. Alois Musil alias šajch Músá ar-Ruwajlí se narodil 30. června 1868 do hanácké selské rodiny v Rychtářově/Richtersdorf, dnes součásti Vyškova. Procestoval velký kus arabského světa. Když si v Praze coby osobní tajemnici najal Annu Blechovou z Plzně, nestačilo mu, že ovládá českou a německou stenografii, že se domluví francouzsky, anglicky, rusky a srbsky: musela se doučit latinu a – arabštinu. Čtvrt století se starala vedle kanceláře a přípravy knih do tisku také o prelátovu domácnost.
V Rychtářově Musil postavil roku 1909 villu Músu. Miloval ticho a hluk civilizace ho ničil. Když armáda roku 1935 nedaleko otevřela výcvikový prostor, odešel do Kosovy Hory u Sedlčan, pak do Nového Dvora a roku 1940 se usadil opodál v Otrybech (obě obce jsou dnes součástí Soběšína v Posázaví u Českého Šternberka). Zde 12. dubna 1944 zemřel. Botanikům po něm zůstala Musilia arabica neboli Rhanterium epapposum, potrava pro velbloudy, jíž Arabové říkají arfadž.

Celý portrét Aloise Musila si přečtete v knize Velcí Češi 1918 historika a novináře Josefa Landergotta, která vyšla v Edici Echo. Objednat si ji můžete zde.