‚Z Turecka se stává diktatura.‘ Češi se zastali obviněných vědců
Erdoganova tvrdě proti akademikům
NOVÉ
5
Po měsíci věznění byli minulý týden propuštěni čtyři turečtí akademici zatčení kvůli šíření protiturecké propagandy, kdy podepsali petice „Academics for Peace“. Na univerzitu už se však vrátit nemohou a nadále čelí obvinění z urážky státu. Turecké vědce podpisem petice od jejího zveřejnění podpořilo téměř 4500 akademiků z celého světa, mezi nimiž bylo i 17 Čechů a Slováků.
Podle jednoho z nich, politologa Emila Aslana z Fakulty sociálních věd UK, se z Turecka poznenáhlu stává diktatura: Provádějí se cílené útoky na média, sílí cenzura a autocenzura, utlačují se názorově odlišné skupiny obyvatelstva, v zemi se dle ruského vzoru upevňuje mocenská vertikála. „Obávám se, že dalším krokem bude útok na doposud demokratický charakter voleb,“ komentoval Aslan pro ECHO24.cz vzrůstající nesvobodu v Turecku.
Svůj podpis pod petici připojil i Jakub Čapek z Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty UK. „Rád jsem se připojil. V případě Kurdů žijících v Turecku dochází dlouhodobě nejen k omezování akademických svobod, ale i základních lidských práv. Tureckých akademiků, kteří odmítají „být součástí tohoto zločinu“, si pro jejich odvahu hluboce vážím,“ vyjádřil pro ECHO24.cz své obavy o budoucnosti akademických svobod v Turecku Jakub Čapek.
„Petici jsem podepsala, protože jsem tím chtěla jako akademička vyjádřit sounáležitost se svými kolegy a kolegyněmi v Turecku, a symbolicky se tak vymezit proti jednání turecké vlády. Podobně bych postupovala, kdyby byli jakkoli omezováni akademičtí pracovníci a pracovnice třeba v Brně nebo Ústí nad Labem nebo kdekoli jinde. Jsem přesvědčená, že když má člověk pocit, že se někde děje nepravost, tak se má ozvat,“ řekla pro ECHO24.cz jedna ze signatářek petice, Eva Hejzlarová z Fakulty sociálních věd v Praze.
„Na akademické půdě by měla být dodržována svoboda slova a šíření názorů. Je třeba nazývat věci pravými jmény a nelze akceptovat politické tlaky. Univerzity se nemohou stát ústavem pro výchovu vládní politiky,“ domnívá se Pavel Pešat z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, který petici také podepsal.
Turecké kolegy, kteří čelí perzekucím ze strany Erdoganova režimu, dále podpořili také Ondřej Císař a Marek Skovajsa ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR, politolog Ondřej Slačálek a egyptolog Jan Turek, oba z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, nebo Lubica Kobová z Katedry genderových studií FHS a socioložka Kateřina Kňapová.
Čtěte více: Erdogan vyhrožuje: Akademici draze zaplatí za petici proti vládě
Petici, jež vyzývá k ukončení ozbrojených bojů Turecka se Stranou kurdských pracujících (PKK) a k nastolení mírových jednání, turečtí akademici zveřejnili 10. ledna 2016 v Istanbulu. Akademici žádají okamžité zastavení násilí páchaného státem. Od zveřejnění petici podepsalo téměř 4500 akademiků z celého světa, mezi nimi například i americký lingvista Noah Chomsky, americká feministka Judith Butler či slovinský filozof Slavoj Žižek. Zároveň od zveřejnění petice bylo podle nevládní organizace Human Rights Watch 30 akademiků vyhozeno ze škol, 27 dalších bylo suspendováno a více než 15 akademiků uvězněno. Celé znění petice si můžete přečíst zde.
Na podporu tureckých vyučujících byl založen facebookový účet a zadržení získali mnoho podporovatelů, především v řadách svých studentů.
„Nebudeme součástí tohoto zločinu“
Poté, co akademici petici s podtitulem „Nebudeme součástí tohoto zločinu“ podepsali, rozpoutal se doslova hon na čarodějnice, který skončil čtyřmi uvězněnými akademiky z tureckých univerzit. Esra Mungan, Kıvanç Ersoy, Meral Camcı a sociolog Muzaffer Kaya strávili ve vězení více než měsíc. Ačkoliv jim je zakázáno učit, do škol už se vrátit nemohou, přišli o práci a nadále čelí obvinění z urážky státu, jejich rétorika se nemění. Erdogan podle nich zásadně omezuje svobodu projevu a po novinářích útočí na akademiky, kteří byli právě kvůli podpisu petice obviněni z šíření protiturecké propagandy. „Je třeba bránit svobodu slova. Kritika není zločin,“ zní z jejich úst krátce po propuštění z vězení.
„Turecko je republika, kde mohou občané i nadále kritizovat své vůdce, ne jako v Severní Koreji,“ řekl před soudem na obranu svobody projevu Muzaffer Kaya.
„Jediný cíl obou textů je pro mě úsilí dosáhnout mírových rozhovorů. Jako občan a akademik je mým posláním promluvit. Nejedná se o trestný čin, vyjadřování kritiky není zločin. Musíme bránit svobodu projevu.“ Zároveň Meral Camcı z istanbulské univerzity ocenila aktivní chování studentů, kteří zatčené vyučující podporovali po celou dobu věznění. „Univerzitní budova je pro mě sice uzavřena, ale své myšlenky mohu mezi studenty šířit kdekoliv,“ dodala na závěr.
