Polská vláda tlačí na pilu. Ovládne veřejnoprávní média
Další návrh kontroverzního zákona
NOVÉ
1
Konzervativní polská vláda připravila další návrh zákona o médiích, který učiní z veřejnoprávní televize, rozhlasu a agentury PAP státní společnosti přímo podléhající politické moci. Informovala o tom sama PAP, která získala vládní návrh navazující na nedávno schválenou novelu. Tu kritizuje opozice i Brusel. Norma počítá rovněž s možností masového propouštění dosavadních zaměstnanců či se zřízením nového kontrolního orgánu.
Dosud veřejnoprávní televize, rozhlas, agentura i 17 regionálních rozhlasových stanic se podle připraveného návrhu stanou státními podniky. Vedle dosavadního problémového financování pomocí neefektivně vybíraných koncesionářských poplatků a reklamy se tím otevře cesta k platbám ze státního rozpočtu, které učiní média přímo závislými na vládě.
Na činnost médií bude dohlížet nová Rada národních médií, z jejíchž pěti členů jmenuje Sejm a prezident po dvou, posledního pak druhá parlamentní komora Senát. Předseda rady jmenovaný maršálkem Sejmu bude rozhodovat o obsazení funkcí ředitelů státních médií, kteří budou zároveň jejich šéfredaktory.
Po uzákonění návrhu skončí platnost smluv nejen vedoucích pracovníků, ale i všech ostatních zaměstnanců zmíněných médií. Kontrakty budou moci noví ředitelé pracovníkům obnovit na základě hodnocení jejich činnosti.
Vláda by text chtěla dostat do parlamentu v nejbližší době a stejně jako u předchozí novely se předpokládá jeho bezproblémové schválení, neboť vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) disponuje většinou hlasů.
Malá mediální novela a velký mediální zákon
Návrh, který polská média překřtila na „velký mediální zákon“, navazuje na narychlo přijatou „malou mediální novelu“, která dala ministrovi státního pokladu pravomoc přímo jmenovat členy správních a dozorčích rad médií, až dosud vybírané na základě veřejných konkurzů.
Nový návrh politický vliv na fungování médií výrazně posiluje, když stanovuje například i náplň jejich činnosti. Státní média budou mít povinnost publikovat prohlášení či zprávy o činnosti prezidenta, premiéra obou komor parlamentu či dalších státních orgánů. Zatímco posláním agentury PAP bude „získávání spolehlivých, objektivních a vyvážených informací z domova i ze světa a jejich poskytování odběratelům“, televize a rozhlas budou konzervativní vládou pověřeny podrobnějšími úkoly. Patří mezi ně „kultivování národních tradic a vlasteneckých hodnot“ či „respektování křesťanského systému hodnot“.
Vládní poslanci nijak nezastírají, že chtějí dostat média pod kontrolu, neboť prý je jejich úkolem informovat a nikoli kritizovat činnost státních orgánů. Podle polské opozice je snaha PiS ovládnout veřejná média vedle pokusu o ochromení funkčnosti ústavního soudu nejvýraznějším krokem jednobarevné vlády směřujícím k potlačení demokratických principů v zemi. Kvůli oběma aktivitám konzervativců se bude vývojem v zemi příští týden zabývat Evropská komise, jejíž někteří činitelé jsou situací v Polsku znepokojeni.
